S čistým časem 46:46 bych byl ještě v srpnu nespokojen, ale vzhledem k téměř žádnému tréningu a kvůli sladké jablečné šťávě snad rekordní váze (74kg) jsem byl nakonec spokojen. Množství lidí zas až takovej problém nebyl. Bylo pěkně slunečno a jelikož jsme s tátou z Letňan dorazili s více jak hodinu před startem, tak jsem se ještě na půl hodinky pěkně natáhl na trávu. Pak jsem šel odevzdat baťůžek a trochu se rozhýbat no a zničehonic už čas nebyl a já se do chumlu na startu zamíchal až dvě minuty před výstřelem. Začlenil jsem se před vodiče na 55 minut, takže jsem po celou dobu někoho předbíhal. Tak jako pokaždé bylo na prvních dvou kilometrech celkem těsno, rozdílem oproti předešlým ročníkům byla spousta lidí i na dalších kilometrech. Vodiče na 50minut jsem předběhl až v Dolních Počernicích a to už jsem si byl celkem jistej, že to do padesáti stihnu a katastrofa to tedy nebude.

Do této doby byly mé nejpomalejší Běchovice hned ty první v roce 2012, teď už je to jinak.

Katastrofou 122. Běchovice nebyly, ale nejpomalejší čas z toho přeci jenom byl. Podle rozdílovejch vteřin to vypadá jako že jsem oproti roku 2012 odpadával, ale je to spíše o tom, že jsem se před šesti lety pro jistotu šetřil a pak jsem to v závěru rozjel 🙂 I letos jsem se stavil do bazénu. V šatnách byl trochu zmatek jestli jsou dámské nebo ne a možná i proto byl venkovní bazén úplně prázdný (napuštěný byl). Za mnou sice pár lidí přišlo, ale i tak jsem měl dráhu celých deset minut jen pro sebe, super.

Hrdlořežské stoupání a fotka se zapůjčeným trofejovým patníkem v cíli.

Uvidím jak za rok, účast určitě zvážím. Davu lidí jsem se bál zbytečně a běželo se mi pěkně. Oproti minulým ročníkům jsem nebyl úplně v závodní náladě, na hodinky jsem koukl na trati snad jen třikrát a možná to je důvod proč z toho letoška mám dobré dojmy. Bral jsem to spíše jako běh než závod. S tím mizerným tréningem to byl asi správný přístup 🙂