Přeci jenom se mi nakonec povedlo dostat se ke vřesu za slunce. Jak se dny zkracují, tak už to večer moc stihnout nejde a tak jsem vyrazil během polední pauzy. Vybírat si tu moc nelze a já vyrazil při první slunné příležitosti. To, že od minula uplynul více jak týden nevypovídá tak moc o mé lenosti jako spíše o místním počasí. Continue reading
Z Nepálu jsem si na jaře opravdu přivezl tisíce záběrů, i když to bylo těsně. Přesný počet je 2195. 154 fotek bylo z posledního dne v Káthmándú, které už jsou upravené, stále ale zbývá 2041 kousků. Měl bych se naučit fotit jen to nej, ušetřil bych si dost práce 🙂 Stále jsem ve fázi promazávání, kde momentálně jedu třetí kolo a snažím se počet snížit ještě pod momentálních 650. Hlavně bych je měl už začít upravovat, abych to stihl, než zas někam odjedu, což ale bude asi nejdříve až v listopadu, takže čas relativně je. V rámci prvního promazávání jsem si dal stranou panoramata a některé z nich jsem si už upravil, jsou k vidění níže. Continue reading
Kvete vřes a vršky kopců jsou od něj celé růžové. Dneska mělo být celé odpoledne až do západu slunce jasno a tak jsem se těšil, jak si vřes vyfotím, na krpálové stoupání už jsem se těšil méně. Když mi v sedm skončila směna, tak jsem vyrazil. Odpoledne bylo v rozporu s předpovědí dost oblačno, teď se ale slunce začalo ukazovat. Běžel jsem rychle, abych měl na focení co nejvíce času, slunce už přece jenom zapadá o půl deváté, ale převýšení 200m na 1,5km mne dost zadrželo, protože jsem přešel do chůze. U parkoviště mezi Moel Famau a Foel Fenli jsem i tak byl s mírnou časovou rezervou, úhel slunce krásně na syté barvy, takže kdybych kotouč jen netušil za mraky, tak by to bylo super. Ještě ve stoupání slunce bylo, abych si kopce s paprsky ozářeným vřesem užil, tak bych tu musel být o půl hodinu dříve. Uvidím, jestli budu mít v následujících dnech více štěstí, možná si sem zaběhnu i kolem poledne, proto je v nadpisu to datum, podobný příspěvek bude asi následovat. A ještě obrazová část. Continue reading
Jak jsem minule psal, jak jsem spokojený se dny strávenýma v práci, tak poslední týden se to přehouplo do druhé polohy. Změna klienta přinesla i změnu pocitů. Není to o tom, že by klient byl nepříjemný sám o sobě, vadí mi spíš samotná práce která je potřeba. Ta spočívá v hodinové monotónosti. Umývat někoho někoho hodinu a půl na posteli přesně definovanými pohyby a poté téměř dvěma hodinama prakticky toho samého s krémem, mne celkem vyčerpává. Monotónost pohybů (které mi připadají zbytečné) bez potřeby nad nima přemýšlet vede k téměř meditativním stavům, které jsou narušovány jen opravama tahů rukou ze strany klienta. Spolu s napolohováním to znamená nonstop práci od šesti do desáté večer a popravdě na to nejsem moc zvyklej a po týdnu mne z toho stání už celkem bolej nohy. Dopoledne je bez mytí, takže rutina je o něco kratší. Continue reading
Falmouth v Cornwallu je mým oblíbeným pracovištěm a kdybych nenarazil na místního klienta, tak už asi dělám něco jiného. Je tu klid a moře. To stačí. O prázdninách je to tu kvůli dovolenkářům trochu hektičtější, ale zas je teplejší voda. Angličani nejsou žádná ranní ptáčata, takže se ve velkých počtech objevují na pláži až kolem desáté, kdy už mívám odplaváno. S vyjímkou jednoho dne, jsem 4km na pláž a zpátky spolu s 20-30 minutama plavání absolvoval každé ráno. Příjemná rutina. Continue reading
Minulou soobotu se celé dopoledne i po poledni střídaly lehké přeháňky s průtržema, což vedlo k tomu, že jsem vezl klienta do Trura, kam většinou jede vlakem, autem. Odpoledne se mělo vyjasňovat, takže na cestu zpátky už vlak využil. Já volna využil k zastavení se ve vesnici Devoran, která leží na silnici mezi Trurem a Falmouthem a kde začíná cyklotrasa, která vede na západ, údolím Carnon River k různým důlním pozůstatkům z doby minulé. Na mapy.cz byla vyznačena Věž dolů Consol, která byla v příjemné vzdálenosti a tak jsem si ji určil jako cíl. Zpátky jsem se pak vracel po stejné trase. Continue reading
Poupravoval jsem a nahrál na stránky fotky z New Yorku a Káthmándů, což je důvod, proč fotky z Mastů přicházejí až teď. Byl to týden nejen s Anežkou, ale i se ségrou a Kari, ty ale na fotkách zas tak často nejsou, takže se do nadpisu nedostaly 🙂 Myslel jsem si, že bude mnohem více fotek z venku, ale počasí úplně letní nebylo. Bazének byl třeba nafouknutej jen jeden den. Následují obrázky, obrázky a zase obrázky. Continue reading
Jedna z mých oblíbených pozic v Mastech je sezení na gauči s nohama na židli. Než barák ovládla Anežka, tak jsem si takhle pěkně hověl a všiml si, že jsou špinavější, než by se mi líbilo. Jak jsem se dozvěděl, tak problém se špínou na místních dřevěných věcech je, že se drží na místě, kde už je sedřený lak nebo barva. Dává to smysl, protože to jsou nejvíce ohmatávaná místa, ale i tak jsem doufal, že u židlí to tak nebude a pár minut drbání problém vyřeší. Continue reading
Máme 21. a toto je teprve první příspěvěk tohoto měsíce. Výmluva by mohla být, že z Mastů se bloguje špatně, ale pravda je taková, že jsem stále (nebo opět?) v útlumu a nechce se mi dělat vůbec nic co vyžaduje větší energii a psaní sem není vyjímkou. Z plánů jak budu ty tři týdny aktivní tedy moc nezbylo. Na autoškolu jsem se vykašlal, vyběhl jsem jen dvakrát a to jen do nejbližšího obchodu, cvičení jsem také mnoho nedal a co se čtení týká, mám zářez pouze jediný a to ve formě vtipné knížky od Ladislava Zibury z jeho cesty Nepálem a Čínou. Alespoň, že jsem si za ty tři týdny stačil alespoň uspořádat fotky na discích. Teď ale k té knížce. Continue reading
Než začnu s prázdninovou četbou, tak jsem se chtěl závaží předchozích knížek z tohoto roku. Postupně se nabalovaly až jich je , všechny čtené na Kindlu. Jen tak stručně, s pár výpisky. Konkrétně se jedná o Rise of the Robots od Martina Forda, Trekking in the Annapurna od Andréese de Ruitera, The War Of Art od Stevena Pressfielda, Staff Matters od Marka Miodownika, Konec civilizace od Aldouxe Huxleyho, The Undercover Economist od Tima Harforda, Malevil od Roberta Merleho, Bloodlands Timothy Snydera, The Catcher in the Rye od J.D. Salingera a Escape from Camp 14 od Blaine Hardena. Continue reading