Lodním lakem

Trocha toho natírání. Začalo to jedním stolem, pak se přidal druhý, a když už jsem měl mokrý štětec, tak jsem přetřel i dveře a zbylo i na zbastlený rámeček. Continue reading
Trocha toho natírání. Začalo to jedním stolem, pak se přidal druhý, a když už jsem měl mokrý štětec, tak jsem přetřel i dveře a zbylo i na zbastlený rámeček. Continue reading
Koncem zimy jsem se konečně odhodlal k výměně vodovodních trubek v Mastech. Z nějakého důvodu jsem ani neuvažoval o jiné než plastové varientě. Zásilka z Hornbachu s potřebnýma věcma mi přišla už ke konci mého zdejšího pobytu v lednu a se samotnou prací jsem začal poslední únorový den. Nakonec se to celé protáhlo až do léta. Continue reading
Je na čase zase začít vyprázdňovat zásobník s fotkama z předešlých měsíců. V následujících týdnech tu tedy budou hodně Masty, než se k nim ale dostanu, tak ještě jeden záběr z letadla. Koncem února si tak letím poloprázdným letadlem z práce domů, když si na mracích pode mnou všimnu dlouhých, nekonečných, čar. Jakoby po nich projela nějaká nebeská motorka.
Vrtalo mi hlavou, co by to mohlo být, zvláště když to nebyla jen jedna čára. Jediné co mne napadlo, je stín po výparech (bílých čar na modré obloze) prolétnuvších letadel. Nepamatuji si, že bych někdy něco takového viděl. To, že se jedná o rovné čáry nepřekvapí, ale to, že svírají pravý úhel trochu ano. Možná se jen andělé nudili a začali si připravovat plochu na piškvorky 🙂
Klient byl nedaleko Perranporthu na oslavách narozenin, a já tak měl možnost, zase po nějaké době, zajít na místní pláž. Jsou tu rekordní teploty, kdy se rtuť dostává na 28°C, takže v plánu bylo i zaplavání si. Jelikož byl zrovna příliv, tak byla pláž na své minimální velikosti, což spolu s vrcholící sezónou znamenalo dost lidí na relativně malém prostoru. Díky tomu, že už byl večer, tak tu ale úplně plno nebylo a povedlo se mi tak najít místo, kde jsem nechal věci a šel se na dvacet minut smočit. Po výlezu ven jsem hned vzal foťák a cvakl pár záběrů.
Včera jsem si odpoledne dal trochu delšího šlofíka a večer si ustlal na balkóně. Měsíc zašel ne dlouho po setmění, obloha jasná, a tak mi to nakonec nedalo a vytáhl jsem foťák. Sedíc na matraci cvakl jsem pár záběrů a teď koukám, že na jednom by mohla být vidět i galaxie Andromeda. Dneska si to radši ještě zkontroluju. Zhruba tak si pamatuju jakou část oblohy jsem fotil, a tak si to zkusím zopakovat. Foťák toho přeci jenom za těch 15 vteřin zachytí víc než já pouhým okem. Na západě jsem viděl během hodiny i dva opravdu velké jasné meteory.