Předloni jsem Běh údolím řeky Bělé zvládl za 46 minut, letos jsem doufal v čas mezi 50-55 minutama. Po měsíci a půl kdy jsem kvůli Covidu neopouštěl v Birminghamu barák a začal tedy trochu běhat teprve před necelýma dvěma týdny mi citelně chyběla kilometráž. Jakousi sebedůvěru jsem si vybudoval v posledních dvou týdnech cca 10km běhy do prodejny v Dobrém a pak jen doufal že trať bude přívětivá. Předpověd počasí se na sobotu neměnila a tak vedro nepřekvapilo.

Start dětského běhu uprostřed pole.

Moc velké prostoje nebyly. Po příjezdu zápis, zkouknutí dětského sprintu kde vůbec nevím jak kdo skončil a ani nevyfotil Anežku která překvapivě startovala ze zadních pozic, pak trochu protažení a šup na start.

Shrnutí a mapka mého Běhu kolem Ostrova hned se třema otočkama

Dojmy ze samotného 2.ročníku Běhu kolem Ostrova náhrady za 25.ročník Běhu podél řeky Bělé? Překvapivě dobré. Suveréně nejhorší úsek byla rovinka do Hrošky kdy se běželo proti slunci a jestli mi po celou dobu bylo teplo tak tady se jednalo o festovní vedro. Začínal jsem ze zadu po krátkém rozeběhnutí jsem zrychlil a byl z toho můj nejrychlejší kilometr. Už někde kolem druhého mi začalo projíždět nohama mrazení a tak jsem se jen snažil držet tempo a úplně to nehrotit. Zpomalit moc nešlo protože se za mnou zahákl Péťa, jehož tenisky jsem slyšel až do cíle. Na osmém kilometru se mi zdá že mám ještě síly, mrazení zmizelo a tak se vypínám k finiši. Závěrečné mírné stoupání prolétnu (alespoň mi to tak připadne) a cíl protínám s hodinkovým časem 50:52. Přejdu do chůze ale nezastavuju, beru kelímek s čajem a mířím nejkratší cestou do stínu u motorestu.

V přilnavém dresu v plné rychlosti na prvním kilometru.

Jednotlivé kilometry. Posledni kilometr v tempu 5:11 takže jsem na posledních dvou kilometrech opravdu zrychlil, ale ne o moc.

S časem vzhledem k malé tréninkové kilometráži spokojenost. Celkové pořadí 35. z 57 nic moc, být předposlední ve své kategorii (40-49) snad ještě horší, alespoň že mne nikdo nepředběhl 🙂

Doběh nejrychlejších žen v kategorii 34 let a mladší.

Dětský koutek ve stínu u parkoviště.

Madlenka s Andulkou na stupních vítězů.

Hlavně vyhlašování žákovských kategorií se pěkně vleklo a někteří začali nudou pojídat trávu 🙂

Přemysl, Otakar a Vojtěch

A jsme zase zpátky.

Za co jsem opravdu rád je, že jsem ráno před během vypil 1,5 litru čaje, příště to ale bude chtít hodně pít i odpoledne.