Teda na to, že jsem byl v Mastech dva týdny, tak jsem toho moc neudělal. Žádný větší “projekt” mne nenapadnul, první týden byla vedra, druhej se mi z počátku vůbec nic nechtělo, takže tu ani není vlastně moc o čem psát. Poslední den byl, protože jsem chtěl stihnout to co jsem do teď odkládal, trochu živější, takže tady je. Continue reading
Tak se nakonec v neděli 25.9. zázrak nestal a já skončil s horším časem (45:47) než loni (43:19), předloni (44:38) i předpředloni (44:13), čímž jsem se propadl na celkově 739.místo. Oproti mému prvnímu ročníku v roce 2012 zlepšení jen o 10 sekund, ale potěšila alespoň nižší průměrná tepová frekvence 166 vs 170. Toliko k dlouhodobému efektu pravidelného pohybu 🙂 Continue reading
Na napsání sem čeká už celkem dost příspěvků, takže těch několik dalších bude takovým vypravením do nedávné minulosti. Začnu od toho nejčerstvějšího. V pondělí jsem byl v Paříži a k návštěvě si vybral bývalou železniční trať, která je nyní přeměněna na pěknou parkovou procházku. Dovede Vás od Bastily až za hranice Paříže, do pět kilometrů vzdáleného parku Bois De Vincennes. Jasně, v Paříži je toho asi k vidění mnoho zajímavějšího, ale já měl Viadukt víceméně po cestě, protože jsem se potřeboval dostat od Východního nádraží, kde mne vysadil Žlutý autobus z Prahy, k nádraží Bercy, odkud mi jel další autobus do Londýna. Continue reading
Zatímco předešlé dva roky jsem se tu začal rozepisovat s mou přípravou na Běchovice už několik týdnů před startem, tak letos nic. A opravdu to nebylo tím, že bych nestíhal. Alespoň nemám žádná velká očekávání a jelikož jsem letos neabsolvoval ani sloupský testovací závod, tak vůbec netuším jak to dopadne. Za poslední dva měsíce jsem jen dvakrát běžel ≥ deset kilometrů. Jednou koncem července (11km) a podruhé předevčírem (12km). Continue reading
Seriál Kancl jsem neviděl a tak pro mne byla postava Davida Brenta úplně novou. Na film jsem se vypravil hlavně kvůli Rickymu Gervaisovi, který mi uvázl v paměti z filmu The Invention of Lying (Umění lhát). Continue reading
V červenci, na začátku mé hlavní letošní plavecké sezóny, jsem si uvědomil, že přes poškrábaná skla už toho moc nevidím a je čas koupit nové. Asi měsíc poté se mi někde povedlo škrábnout pravé sklo na normálních brýlích, což ve finále znamenalo nové brýle a když už jsem kvůli nim trávil půlden ve městě, tak jsem přikoupil ještě triko a bundu. Continue reading
V půlce srpna jsem měl téměř celotýdenní volno a vyrazil vlakem do Penzance, abych se prošel po Coast Path (Pobřežní cestě) do St.Ives na severním pobřeží Cornwallu. Úsek by se dal zvládnout třeba i za čtyry dny, ale já jednak nechtěl (a ani nemusel) spěchat a druhak jsem chtěl mít rezervu pro případ špatného počasí, které je tu vždy loterií. Continue reading
Po půl roce jsem se konečně zmáčknul, upravil zbývající fotky z Vietnamu a dal je na cesty.jendy. Kdy zpracuju video to teda opravdu nevím, brzo to ale asi nebude… Continue reading
Klient trávil víkend na punkovém festivalu New Rose kousek od Penzance a jelikož měl doprovod, tak jsem měl mezi čtvrtou a jedenáctou osobní volno. Oba dva dny jsem si tak vyzkoušel plavání na dohled St.Michaels a večer jsem se pak zašel podívat na pár skupin. Festival měl jen jednu stage a byl takovej rodinej. Přítomny byly všechny věkové skupiny, od malejch dětí po šedesátníky a vůbec tu nebyly přemrštěné ceny. Třeba čaj tu stál jednu libru, což se v přepočtu (Kč 32) může zdát hodně, ale levnější jsem v Anglii ještě neviděl. Ze skupin jsem slyšel třeba Culture Shock nebo English Dogs. V neděli odpoledne už jsem měl odběháno a tak jsem se na pláž vypravil pěšky a vzal s sebou i foťák. Continue reading
Klasika anglosaské literatury, o které jsem neměl ani ponětí, vyšla i v češtině (Zen a umění údržby motocyklu), ale je momentálně vyprodaná. Už ani nevím, odkud jsem ji do Kindlu zkopíroval, jestli jsem ji převáděl z jiného formátu do .mobi, ale párkrát se mi tam opakoval odstavec a některé znaky, asi vlastně jen čárky, se nezobrazovaly správně. Toto k příjemnému čtení moc nepomáhalo a jelikož je text občas krapet složitější, tak mi i připadlo, že možná někde i odstaveček chyběl, což mi bránilo v porozumnění 🙂 . Vyplatilo se ale pročíst se až do konce, protože ten osvětlil (alespoň částečně) šílenou nudu středu knížky. Continue reading