Konečně dostěhováno. Tedy alespoň pro mne. Věcí bylo víc, než to vypadalo a tak zbyla ještě celkem kopa na odvezení pro rodiče a trocha i pro nové nájemníky. Myslel jsem si, že jsem většinu věcí odvezl při mé cestě do Mastů, skutečnost ale byla taková, že mi toho v bytě zbylo ještě dost na jedno další plné auto. Jsem zvědav, jak a kam to všechno vybalím. Continue reading
Na český film, který je první týden v kinech, a na který jsem nečetl žádnou recenzi jsem, až do dneška, zatím nešel. Co se obsazení týče, tak to vypadalo, že bude stát na duu Stašová Vetchý. Do, poměrně rozlehlého, dobrušského kina film nalákal dost lidí, naplnil ho více jak z poloviny a to obecenstvem mezi cca 30-65ti lety. No a všichni se bavili. Když byla ve filmu zmíněna Dobruška, jako rodiště jedné z postav, tak to v sále pěkně zahučelo 🙂 Continue reading
Název této knížky je trochu zavádějící. Není totiž o běhání, ale o Emilovi Zátopkovi a vlastně i politickém systému, co jsme tu měli. Je velmi čtivá a často i vtipná. Suprové je, že má jen sto stránek. Nemusíte se tedy rozhodovat, jestli začít číst tohle nebo O původu druhů. Darwina si totiž budete moci otevřít už den na to. Je to román, ne životopis. Informace autor čerpal jen z dobových novinových článků. Kreativita a historické zdroje velmi zdařile splývají. Myslím, že se i povedl překlad do češtiny. Continue reading
V rámci likvidování zásob, jsem se rozhodl zkonzumovat bílé fazole a litr zeleninového džusu. Receptů na fazole je všude spousta, povětšinou se slaninou nebo klobásou, já si vybral hnedka ten první bezmasý, který jsem našel. Na kořeněné fazolové polévce s kokosovým mlékem, mne zalákalo i to mléko, které jsem chtěl zkusit už minulý rok. Bez nákupu se to tedy neobešlo, krom sušeného kokosu jsem potřeboval i mrkev a cibuli. Vynechal jsem garam masalu, zázvor a koriandr. Na výsledné chuti to asi nakonec nebylo tak znát, protože chuťově všechno přebil zeleninový džus, který jsem použil místo vývaru. Continue reading
Zajímalo by mne, podle čeho, se ten malý knihovník v mé hlavě rozhoduje, kterou informaci si ani nepoznamená, kterou si jen na chvíli přišpendlí na nástěnku a kterou založí na dohledatelné místo. Podle toho, jak na něj mohu spoléhat, v tom žádný systém nemá a asi si jen hodí kostkou. Do toho mu v systému nejspíš chybí ověřování informací a tak kolikrát zaeviduje jako realitu i to, co se nestalo. Nevím, jestli mají poslíčci s informacema nějakou minimální normu, kolik toho musí za den přenést a když se nic neděje, tak si na ten lísteček něco vymyslí, aby vykázali činnost nebo jestli jim došli barevné rozlišovací papírky, rozdělující zprávy podle povahy bílé-realita, modrá-sny, zelená-blbosti … Jestli tam mají nějaký takovýhle barevný rozlišovací systém, tak by to mohlo být i tím, že tam mají šero a stačilo by, aby si v hlavě rozsvítili. Continue reading
Jak už jsem se tu minule zmínil, stavil jsem se na den v Bruselu. Nic moc jsem od něj nečekal a tak jsem doufal v příjemné překvapení. Když se totiž řekne Brusel, tak se mi, krom EU institucí, vybaví jen čůrající chlapeček a Atomium. Jestli má nějaké skryté půvaby, tak zůstaly přede mnou schované, takže očekávání se naplnila a důvod pro případný návrat nemám. Hold zůstane pouze průjezdním místem při cestách do práce. Continue reading
Pátek jsem celý strávil v Bruselu a jelikož tam toho není zas až tolik k vidění, tak jsem měl čas zajít si i do Královského muzea. Původně jsem to v plánu sice neměl, ale zlákal mne plakát vábící na retrospekivu Marca Chagalla. Známé jméno, ale moc jsem nevěděl, jaké obrázky si k němu přiřadit. Byla tu možnost odložit si zadarmo baťoh do skříňky, což jsem uvítal. Pak už jsem jen u automatu zaplatil €14,5, vzal si povídací zařízení a stanul mezi plátny. Continue reading
Mezi letošní kasovní trháky v kinech lze určitě zařadit i pokračování Avengers. My jsme na nich byli s klientem více jak týden po místní premiéře a i tak bylo kino téměř plné. Možná k tomu přispělo to, že ne vždycky jsem pochytil celé dialogy, ale příběh mi přišel dost děravý. Naštěstí to zas až tak nevadilo, protože celý film stojí na akci a je doplněn i celkem dobrým humorem. Continue reading
Poslední z trojice pětitisícovek byla Gokyo Ri. Po vyčeprávajícm přechodu průsmyku Cho-La, který jsem si moc neužil a zklámáním z ledovce Ngozumpa, jsem potřeboval něco, co mne psychicky zvedne. Fyzicky už jsem se totiž cítil unavenej a začínal se těšit na návrat. Z pondělního dopoledne se nakonec stal jakýsi vrchol celé cesty a to nejen díky spektakulárnímu výhledu, ale i díky stavu mysli. Výstupy mi tak pěkně gradovaly. Jít to v opačném směru, tak bych byl z Chhukhungu asi dost zklamanej. Continue reading
Naprostá většina lidí, absolvujících EBC (Everest Base Camp) trek, má v plánu si vyšlápnout na Kala Patthar – kopec nad ubytovnama v Gorak Shep, ze kterého je pěkný výhled na Everest. Je otázkou, co je vyvrcholením celého toho několikadenního snažení, jestli Základní tábor anebo Kala Patthar. Zatímco z ďolíku Základního tábora toho zas až tolik vidět není, tak Kala Patthar nemá ledové útvary a hlavně mu chybí aura historické důležitosti. Já měl naštěstí čas na obě tato místa, tento článek bude ale jen a pouze o Kala Patthar. Continue reading