Mám teďka tak nějak průběžně rozposlouchané přednášky z cyklu Your Deceptive Mind, které jsou o tom, jak si s náma mozek dělá co chce. Z toho všeho co se kolem nás děje nám mozek dovoluje vnímat jen jakousi zjednodušenou verzi. Hodně si pomáhá už naučenýma situacema aby si ušetřil práci. Teoreticky bysme třeba, pokud zavřeme jedno oko, neměli vidět prostorově, ale právě díky zkušenostem a jakémusi “dopočítávání”, to zas není tak strašné. Toto má také na svědomí, že třeba vidíme co nám ostatní řeknou, že bysme měli vidět a tak. Mne překvapuje, jak zbystřím, když zaznamenám něco, co má cosi společného s Českem.

Jeden klient si třeba ráno vždycky pouštěl rádio s vážnou hudbou a já, i když teda nejsem žádnej znalec, byl schopen rozeznat čekou hudbu od té ostatní. Nebo spíš lépe napsáno, kdykoli se mi nastražili uši, tak jsem si mohl být jistý, že jde o českého autora.

Nebo teď třeba běží reklama v TV na Toyotu, která byla točená v Praze, a i když mám bednu puštěnou jen jako vedlejší obrazovku a koukám do počítače, tak periferní vidění zaregistrovalo známou scenérii a už jsem koukal na auto na Hradčanech. No a dneska jsem běžel podél kanálu v Hackney a najednou vidím ČeZetu na prodej. Úplně mne to praštilo do očí a já prostě musel zastavit a vyfotit si jí. Ani nevím, jestli je, v přepočtu 12 tisíc za motorku z roku 1991, hodně nebo málo.