Den před Běchovicema aneb To už asi nedoženu

Zatímco předešlé dva roky jsem se tu začal rozepisovat s mou přípravou na Běchovice už několik týdnů před startem, tak letos nic. A opravdu to nebylo tím, že bych nestíhal. Alespoň nemám žádná velká očekávání a jelikož jsem letos neabsolvoval ani sloupský testovací závod, tak vůbec netuším jak to dopadne. Za poslední dva měsíce jsem jen dvakrát běžel ≥ deset kilometrů. Jednou koncem července (11km) a podruhé předevčírem (12km).

Od poloviny července se kolonky pěkně plnily. Jedinou vyjímkou bylo pár dní co jsem měl volno a výletoval.
O prázdninách bylo kamenem úrazu plavání. Každé modré kolečko je 20-30 minut plavání a to pak už moc času na běhání nezbývalo. I když těch zelených “běhacích” koleček je také dost, tak ve výsledku žádná darda, protože délkou odpovídají povětšinou 3-5km (na pláž a zpátky) a týdenní 50km limit jsem plnil jen tak tak. Jako běžecká příprava teda nic moc, jako trávení léta ale naprosto super.
Říkal jsem si, že začnu něco dělat dva týdny před závodem – protahování, posilování, dlouhé běhy a tak, ale třicítková česká vedra k tomu moc nemotivovala a tak jsem si šel jen jednou zaplavat, dvakrát projet na kole, uběhl ne víc než 30km a to bylo všechno. To že bylo vedro jen první týden neznamenalo, že bych se ten druhý nějak rozjel.
Tak asi tak. Hlavně se těším na bazén v cíli, těch deset kilometrů před ním bude všeljakých…