Od odpoledne už mířím k jihu a i dnově to zhruba vychází, že jsem v polovině. Zatím mám ujeto 2325km a vyfoceno 685 záběrů. Dneska jsem přidal spíš ty kilometry než fotky.

Dneska ráno jsem se probudil a venku byla slušná mlha. Měl jsem teda dost času na snídani. Pak už se vyčasilo a byla radost vyrazit.

Až do 18.rovnoběžky jsem zůstal na Hočimince, kde byly ze začátku stále vidět vápencové homole. Pak jsem se napojil na dvanáctku, ze které jsem přejel na N4. To byly fakt pěkné silnice. O to větší šok byl přechod na hlavní spojnici mezi Saigonem a Hanojí. Krajnice byla často zanesena hlínou a hlavní pruhy vypadaly, jak kdyby se tam po čerstvém asfaltu projely tanky. Na chvilku jsem odbočil na malinkou silničku, abych se podíval ke grótu. To jsem nevěděl co je, ale vypadá to, že se jedná o sólo špičatý kopec. Těch jsem viděl spoustu a tak se zas otáčím. Teď koukám, že to má být malá jeskyně. Tu stejně nemám šanci jen s papírovou mapou najít.
Úzká silnička, ale hustý provoz motorek. Dělám si pauzu, abych se podíval na kousek vesnického fotbalového matche. Odpadky se válely na nenalajnovaném hřišti, branky bez sítí, hra se odehrávala hlavně na vzdálenější straně, hráči neměli jednotné dresy, trochu mi to připomínalo základku. Zpátky na hlavní mám po pár kilometdech radost, že se povrch zlepšil a dojíždím až za Ba Don.

A už se zase začala objevovat rýžová políčka. Zítra bych měl dojet k tunelům Vinh Moc, kde se schovávala celá vesnice i s vybavením. Jsem zvědav, jak tam bude narváno.