Po minulém roce, kdy jsem vlastně žádnou pořádnou cestovní dovolenou neměl a v situaci, kdy rok předešlý byl v tomto ohledu snad ještě horší, to asi letos nepůjde jinak a na nějakou delší vyrazit.

Na nějakých devadesát procent jsem už byl rozhodnut pro Kyrgyzstán. Dokonce už jsem strávil i nějaký čas nad učením se azbuky (dosud neůspěšně), bez jejíž znalosti bych tam nejel. Právě její neznalost byla zodpovědná za chybějicích deset procent do sta.

Včera byla v TV zpráva o stávce šerpů pod Everestem, která mi vnukla ještě jinou lokalitu. Před pár dny jich tam dost zůstalo pod lavinou při chystání cesty na vrchol. Teď se dožadují lepších podmínek a prý je možná i varianta, že by se na Everest letos prostě nelezlo. Říkal jsem si, že by díky tomu mohlo být na treku k němu méně lidí, a že by bylo případně dobrý týhle ojedinělý příležitosti využít. Nevím tedy, jak hodně se to projeví, zas tolik jich asi nahoru neleze. Bude to chtít asi ještě prostudovat. Já bych tam stejně letěl až někdy v říjnu, což už je po hlavní sezóně a možná se v tuhle dobu kvůli počasí ani nahoru neleze.

Červík v hlavě je a tak jsem zvědav, kde se na podzim nakonec ocitnu. Jestli se teda vůbec někam rekreovat vydám.