V rámci likvidování zásob, jsem se rozhodl zkonzumovat bílé fazole a litr zeleninového džusu. Receptů na fazole je všude spousta, povětšinou se slaninou nebo klobásou, já si vybral hnedka ten první bezmasý, který jsem našel. Na kořeněné fazolové polévce s kokosovým mlékem, mne zalákalo i to mléko, které jsem chtěl zkusit už minulý rok. Bez nákupu se to tedy neobešlo, krom sušeného kokosu jsem potřeboval i mrkev a cibuli. Vynechal jsem garam masalu, zázvor a koriandr. Na výsledné chuti to asi nakonec nebylo tak znát, protože chuťově všechno přebil zeleninový džus, který jsem použil místo vývaru.

Kokos s vodou rozmixujeme a pak cedíme přes plátýnko. Já mám jen tyčový mixér a taky to šlo. Pokud máte nějaky extra super duper mixér, tak pak ani nemusíte cedit, jen to bude celé krapet hustší. Druhý den, po vyndání z ledničky, byl na dně krásně vidět usazený tuk, stačí jen promíchat a vše je zase jak bylo.

Nejdříve jsem si připravil mléko. Nikdy předtím jsem ho nedělal ani jsem to neviděl, takže pro mne velká neznámá. Nejvíce mne překvapilo, jak je kokos vlastně tučný a jak je výroba mléka jednoduchá. Povětšinou se píše, že by se měla použit horká voda, já si ale vystačil normálně s kohoutkovou studenou. Recepty uvádejí, že na jeden díl kokosu by měly přijít dva až tři díly vody. Já nakonec měl z 250g celý litr. Kokos lze totiž cedit i dvakrát či třikrát, i když další várky už bývají slabší. Já použil část první várky do receptu a pak k ní přilil tu druhou. Ta se do sklenice nevešla celá a tak jsem rovnou i okoštoval. Je fakt dobré. V ledničce jsem ho pak měl pět dní a stále bylo dobré.

300g fazolí (recept uváděl 250g), půl kila mrkve a dvě cibule + krabice zeleninového džusu místo litru vývaru a krabicový džus místo šťávy z jednoho pomeranče.

Fazole je samozřejmě nutné nechat nějakou dobu nabobtnat, pak se vymění voda a nechají se hodinu a půl vařit. Prý, když se během vaření osolí, tak pak už nenatáhnou žádnou chuť, takže nesolit. Mezitím si zvolna na oleji opečeme cibuli a mrkev tak, aby chytaly zlatavý tón. Poté přilijeme šťávu z jednoho pomeranče (já použil džus) a litr zeleninového vývaru (opět džus).

Zeleninový džus tvrdě udal nejen barvu, ale i chuť polévky, myslím, že kokosové mléko se v tom dost ztratilo. Mnohem více jsem si ho vychutnal v následujících dnech, jako osvěžující nápoj. Až to budu dělat příště, tak s opravdovým vývarem a zázvorem, masalu si ještě rozmyslím…

Když nám to opět začne bublat, tak necháme ještě deset minut vařit, dokud nám nezměkne mrkev, pak přilijeme mléko. Promícháme, půlku rozmixujeme, přidáme fazole a podle chuti dosolíme. Před podáváním přihodíme ještě koriandr a to je všechno.

A takhle vypadá finální výsledek. Místo koriandru jsem zdobil natí z ředkviček.