Hackers, česky Nebezpečná síť, je film z roku 1995, který jsem viděl díky speciálnímu promítání v kině v Truru. Stejně jako loni u Mzdy strachu i tady bylo úvodní slovo od Marka Kermoda a na závěr bylo i povídání s režisérem Iainem Softleym. Stejně jako u Mzdy strachu, se i tady mělo jednat o, v době svého vzniku, nedoceněný snímek. Mne to tedy během samotného promítání až tak moc nebralo a celý vizuál na mne dolehl až po skončení. Musím uznat, že to mělo atmosféru a cool faktor. Na Mzdu strachu to ale určitě nemělo. Perličkou bylo obsazení Angeliny Jolie, pro kterou to byla první hlavní role a seznámila se tu se svým prvním manželem. Oproti dnešku měla Jolie “buclatější” obličej a bez vystouplých lícních kostí jí to slušelo mnohem víc.

V úvodním slovu Mark mluvil o tom, jak byl tenhle film původně nepochopen (na čsfd má třeba jen 57%), ale po loňském promítání k jeho desátému výročí se o něm začalo mluvit a najednou se všichni rozplývají nad tím, jak je úžasnej. Dalším tématem pak bylo to, abysme si užili projekci, protože to je fyzický film a ne digitální kopie. Jelikož jsme s klientem seděli úplně vzadu, tak jsme mohli promítačku opravdu slyšet. Takovej pěknej retro pocit.

Promítačkovej zvuk byl pro mne ale jediným pozitivem celuloidu. Vizuálně je digitál prostě dokonalejší. Z celého filmu jsem měl dost osmdesátkový pocit, rok 1995 bych si teda netipl. V čem je Nebezpečná síť zvláštní (a teď vyzdvihovaná), je zobrazení počítačových a síťových procesů. V době před digitálem to musel být oříšek něco takového udělat. Díky těmto “animacím” a použité hudbě, má film celkem tempo. Velmi zvláštně dnes působí situace, kdy se hackeři připojují do sítě přes telefonní budky. Žádné mobily, natož mobilní internet či wi-fi. A to je to jen deset let zpátky.

Špatnej film to není, nadprůměrnej ano, super pecka za mne ale ne. Když to bude v TV, tak se na to klidně znovu podívám a to i kvůli spoustě vtipných momentů. Třeba “bazén” na střeše je fakt originální. Asi by taky bylo dobré zmínit, že to je takový “zrající” snímek. Je to týden co jsem na něm byl a jak jsem z něj měl lepší dojem cestou z kina než při samotné projekci, tak se mi teďka zdá ještě lepší. To je rozdíl nejen oproti Revenantovi, kde je to stále horší a horší (to je už naposled co pomlouvám tenhle film 🙂 ), ale třeba i Hvězdným válkám, kde to nejlepší nasajete v kině a pak to má spíše snahu pomalu vyprchávat než zrát.