Jávanské zápisky III
Půjčil jsem si skůtr s tím, že ho zítra vrátím a konečně vyrazil mimo město. Hnedka se cítím líp a to i proto, že jsem v tisíci metrech a klima je mnohem příjemnější. Cílem výletu jsou chrámy Cetho a Sukuh na úpatí Lawu.
Snídaně byla v ceně ubytování a byla to omeleta plněná mírně pikantní rýži. Celkem dobrý začátek dne. Další hodiny jsem strávil hledáním půjčovny motorek a to naprosto neúspěšně. Úplně s prázdnou jsem se ale nevrátil, konečně jsem si koupil datovou simku, takže mohu psát i odtud, kde není wifi.
Skůtr jsem dostal s téměř prázdnou nádrží, takže první zastávka byla u pumpy, kde jsem vzal plnou za dvacet tisíc. Moc jsem se ani neztrácel a tak jsem se po dvou hodinách najednou objevil u chrámu Candi Sukuh.
Chrám je věnovaný plodnosti a já si neodpustil puberťáckou fotku, podobných vyobrazení tu ale bylo jen pár.
Areál byl malinký, takže jsem si vyfotil snad úplně všechno, krom sošek tu nechyběly ani reliéfy.
Skoro jak na Makču pikču 🙂
Až na pár vyjímek tu skoro nikdo nebyl, čekal jsem to tu mnohem rušnější. Uvidím, jak to bude zítra na Cetho. Sice bude sobota, ale zas tam budu (jestli se neztratím) hnedka ráno.
Celou dobu bylo zataženo, spadlo i pár ojedinělých kapek, ale při mém odchodu slunce trochu prosvítlo. Důvodem, proč tu nejsou žádné krajinky je nic moc viditelnost, vše je zahaleno přinejmenším oparem.
U východu jsem se nechal zlanařit chlápkem, co mne nabídl doprovod k ubytování, prý nějakých 5km odtud. Bylo to nahoru dolů po malých silničkách, takže jsem trochu ztracenej. Cestou na večeři jsem narazil na hlavní silnici a podle počtu ubytování a stánků bych řekl, že to je turisty vyhledávaná oblast. Po zapnutí gps už vím, že jsem v Tawangmangu na jihovýchodním úpatí Lawu. K večeři jsem měl kuřecí stejk se zeleninou a naštěstí jsemsi objednal i rýži. K pití jsem měl šťávu z Nanas, chutově něco jako pomeranč řízlý grepfruitem, dobré. Celkem jsem platil 23tisíc (kč35) což spolu s levným ubytováním (80tisíc) vykompenzovalo pronájem motorky, která byla krapet dražší než ty v Yogyakartě, stála mne 100tisíc. Když už je řeč o Yogi, tak tam se zítra zase vrátím a zkusím to udělat jako dnes, tedy nechat krosnu na hotelu a vyrazit jen s baťůžkem, tentokrát už na více dní.