V knížce Síla přírodní fermentace, o které ještě určitě napíši, jsem se dostal k receptu na kvašenou řepu a následně i na boršč z ní. Řepa a brambory čekaly ve sklepě na snědení a tak jsem na finální jídlo potřeboval dokoupit jen mrkev a cibuli. Času na to bylo dost, protože řepa měla kvasit alespoň jeden týden. Já na ni trochu zapomenul a tak kvasila 18 dní. Chuťově, asi i kvůli mé chybě při zpracování, nijak extra nebyla, prostě řepa s kmínem. Příště, až se vyvaruji chybičky, snad bude výsledek výraznější. Aspoň že to nezplesnivělo.

Řepu jsem nastrouhal, opepřil, osolil a napěchoval do sklenice. Obsah byl zatížený menší sklenicí a celé to bylo zabaleno plátnem proti muškám a ještě dozatíženo cihlou.

Moc jsem netušil, kolik řepy mám použít. Recept na boršč počítal s 200g, já se ale cítil spíš omezen velikostí klasické zavařovací sklenice, kam jsem chtěl nahrubo nastrouhanou řepu městnat a vzal tedy dva mrkvovité kousky. Postup podle knížky zněl: Nastrouhanou řepu (2kg) ukládejte do velké mísy. Pokaždé když do mísy přidáte další vrstvu nakrouhaného zelí, tak ji osolte a okmínujte. Sůl pomocí osmózy vytáhne z řepy vodu a to vytvoří lák, ve kterém bude řepa kysat, aniž začne hnít. Asi trochu zbytečně jsem tady na to prosolování a prokmínování měl extra mísu, ze které jsem pak obsah přenášel a dusal do sklenice. Recept (na dvě kila řepy) počítal se 17g soli a 5g kmínu Já se s tím neměřil a na každé patro jsem použil poctivou špetku drceného kmínu a dvě soli. Při městnání mi teda řepa moc tekutiny nepouštěla a hladinka vyšla tak akorát na ponoření. Na závěr jsem obsah zatížil sklenicí od majolky, která byla naplněna vodou a z venku omytá a přelita vroucí vodou.

S pocitem pěkně odvedené práce jsem si šel udělat kakao a najednou zjišťuju, že ho sladím ze stejné nádoby, ze které jsem před tím solil řepu. Z láhve jsem tedy slil (už sladkou) šťávu a obsah vyvrhl zpátky do mísy. Dodatečně osolil a vměstnal zase zpátky. Tentokrát už bylo šťávy tolik, že vytékala ze sklenice. Pro zvýšení tlaku jsem na sklenku s vodou dal ještě cihlu a celé zabalil do plátna, aby se k tomu nedostaly mušky. Obsah se měl v průběhu času kontrolovat a sbírat z hladiny křís, já to nechal bez dozoru.

Červená řepa se ve sklenici dost zmáčkla a tak i toto na polévku bohatě stačilo. Krom řepy v ní byly ješte cibule, mrkve, brambory a na úplný závěr i jogurt.

Boršč byl vegetariánský a tak stačilo osmahnout cibulku, k té přisypat zeleninu, zalít 1,5l vody, přidat trochu kmínu a nechat na mírném ohni půl hodiny vařit. Nejspíš kvůli mé chybce s cukrem/solí jsem polévku musel dosolovat a také jsem dost připepřoval, abych zvýraznil dost mdlou chuť. Po dochucení jsem si už pošmákl.