Tak mi to nakonec nedalo a koupil jsem si za libru teploměr do akvárka, abych zjistil, do čeho lezu. Včera jsem se prvně koupal v Keltském moři na severu Cornwallu a to mi připadlo teplotně celkem OK. Tam ale byla voda od skály, kde jsem si nechal věci, při odlivu tak daleko, že jsem se na měření vykašlal. No a jak t dopadlo ve Falmouthu?

V devět ráno svítilo na pláž pěkně sluníčko a já měřil teplotu v kotníkový hloubce. Teploměr jsem zastrčil obráceně do písku tak, aby byl spodek celý ve vodě. Po asi dvou minutách ukazoval 15°C, což odpovídalo noční teplotě vzduchu. Sluníčko mělo na pocit dobrý vliv a tak se mi voda nezdála až tak studená jak minule, ale jen o kousek.

Na stejné místo jsem se dostal ještě po dvanácti hodinách, tedy v devět večer. Slunce už zapadlo a o šero se staral pouze Měsíc. Přes den bylo celkem často slunečno s teplotama do 20°C ve stínu. Byl jsem zvědav, jestli mělo sluníčko na teplotu nějaký vliv. Opět jsem tedy nechal teploměr na dvě minutky v písku a výsledkem bylo 16°C. Pro plavání to bylo právě tak o stupínek lepší než ráno, pořád ale studenější než Severní moře. I tak ale bylo tělo ztuhlý, takže jsem neměl šanci se pod vodou zavlnit. Právě kvůli studené vodě jsem zkrátil plavání ze 40ti na 20-25 minut.

Včerejší koupání v Keltském moři, které od sebe odděluje Anglii a Irsko, se odehrálo na pláži u města Perranporth, jednom z oblíbených míst serfařů. Já tu zjistil, že co je dobré pro serfaře, není moc dobré pro plavce. Dno tu dlouho mírně klesá a pak přichází zlom, kde se právě tvoří vlny. I kvůli tomu, že už byla tma, jsem se do hloubky nějak moc nechtěl dostat a tak přeze mne šla jedna vlna za druhou, po necelé čtvrthodince jsem toho měl tak akorát dost a šel z vody.