První dny roku 2014 jsem trávil severně od Londýna v městečku Tring. Při jednom z delších běhů k Ivinghoe Beacon se mi rozprostřel takovýto výhled. Na fotce to tak nevypadá, ale všude bylo dost bahna.

V únoru jsem si na pár dní odskočil do Maroka a takhle vypadalo mé první ráno v podhůří Středního Atlasu mezi Sefrou a Ifrane.

Březen a tradiční anglická architektura venkova v Lustleighu, který leží v devonském Přírodním parku Dartmoor.

V dubnu už byo pěkně teplo a tak mne zlákaly zahrady poblíž Falmouthu – Glendurgan a Trebah. Minidomeček na svahu v glendurganské zahradě bývala dříve škola a dnes je to takový altánek.

V květnu už bylo moře dost teplé na pěkné zaplavání si v Maenporthské zátoce.

Dva poslední týdny v květnu jsem strávil na trase kolem Mt.Blancu v Alpách. Vlevo se tyčí Aiguille Verte (4122m), zasněžený kulatý vršek vpravo je pak samotný Mt.Blanc (4810m).

V Paříži jsem byl poprvé v červnu, kdy jsem si za jeden den obešel to nejdůležitější. V červenci, kdy jsem tu byl podruhé, už to byl víc o pohodě a já měl čas si i jen tak sednout na nábřeží a nic nedělat.

V srpnu mne práce zatáhla na pár dní k severoanglickému Newcastlu a já si prostě nemohl ujít menší výlet k dvěsteosmi tunovému drobkovi s názvem Angel of the North, který je symbolem celého regionu.

První týden v září jsem se přejídal švestkama.

Koncem října jsem si poprvé vyzkoušel americkou tradici a dloubal jsem se v dýni.

Začátek listopadu (a konec října) byl pod vlivem Britského muzea, kde jsem trávil celkem dost času a ještě stále nemám zpracované všechny jeho návštěvy. Na fotce je asi osm set let starý dřevěný bodhisattva v nadživotní velikosti z Číny, který je vystavený na schodišti.

Až na poslední tři dny jsem strávil celý prosinec v Čechách. Sérii delších běhů mi přerušil výběh k letohrádku Hvězda, kterému přičítám mé téměř třítýdenní nachlazení. Běh v mlze má ale své kouzlo a tak zpětně nelituji, že mne počasí neodradilo.