Na Moel Fenlli
Moel Fenlli je 511 metrů vysoký kopec asi dva kilometry od Moel Famau. Místo toho, abych na parkovišti v průsmyku zabočil do leva, dal jsem se v pravo. Krpál neskutečnej, na jednom místě vylepšenej prudkýma schodama, takže jsem se o běh ani nepokoušel a podstatnou část vyšel pěšky. To bylo poslední červnovou neděli. Pak se mi do kopců moc nechtělo a zpět jsem se dostal teprve včera. Místo lezení na vrchol jsem raději volil cestu vinoucí se okolo, která už by se uběhnout asi dala (nejvyšší bod 460m), ale jelikož mi úplně neklapalo trávení, tak i tentokrát jsem přecházel do chůze.
Výškové hodnoty jsou podle hodinek, takže nemusejí odpovídat oficiálním hodnotám, které jsou o nějakých deset metrů nižší. Chodící úseky jsou opět jasně zřetelné.
Rovinatější část stoupání na Moel Fenlli a vrcholová “mohyla”.
Dvě svítící cesty mírně vlevo vedou od parkoviště k Moel Famau, jež je odsud jasnou dominantou.
Ovce kousek pod vrcholem a prudké klesání dolů, kde jsem opět raději přecházel, pro kluzkost, do chůze.
Včera nejenom že bylo jasněji než minule, ale také jsem zvolil trochu jinou cestu k parkovišti. Místo po asfaltce jsem se vydal po polní cestě a tak i výhledy cestou byly alespoň trošičku jiné.
Krásné letní poledne. Teplota ve stínu 20 stupňů, což je zatím největší “pařák” co jsem tu za více jak dva týdny zažil.
Patník neznačí žádný vrchol. Pár jich tu bylo použito jen pro značení cesty po vrstevnici.
Hodně podobný záběr byl už na začátku příspěvku, ale vrcholkům kopců vinoucím se až k moři nešlo odolat. Právě po nich bych se mohl v sobotu vydat směrem k vlaku, je to ta kratší a jednodušší varianta.
Mezi borůvčím jsem narazil i na pár plodů, to spíš ale byla náhoda. Po schodech až nahoru jsem naštěstí nemusel, odbočil jsem po prvním úseku.
Asi po 2-3 kilometrech jsem se napojil na asfaltku a po ní doběhl zpátky do Ruthinu. V neděli jsem se jí pokusil vyhnout odbočením na jednu ze stezek, která ale byla taková nejasná, různě přes pole a ploty, což už se mi nechtělo opakovat. Podle mapy by tam měla být ještě jedna pěší cesta, která by určitě stála za zvážení, protože po silnici bez chodníku to nějaká extra zábava nebyla.
Koukám, že jediný celkový obrázek Moel Fenlli, který se mi sem dostal, je ten z úvodní malinké fotky (ten placatý vlevo), paradoxně jich je více ve dvou minulých příspěvcích.