September 2 2020

Než přijeli rodiče (do Mastů)

Už jsem to zpozoroval dříve – jakmile jsem s někým v Mastech tak nemám chuť něco dělat. Jsem v takové návštěvové náladě. Když jsme přijeli jen s tátou tak on byl převážně venku a já měl klid si dělat doma. Když odjel tak jsem se dal do práce na čerstvém vzduchu, no a pak se vrátil i s mamkou, Janinou a Anežkou (a Vojtou o tom jsem ale za celou dobu skoro ani nevěděl) a od té doby jsem měl ruce dozadu 🙂

Křáplý notebook

Začal jsem s notebookem, který byl viditelně křáplý, nefungovalo u něj napájení a něco v něm hrkalo. Velmi potěšilo že inženýři v MSI udělali vše na jeden typ šroubku, takže jsem při rozmontovávání nemusel mít čtyři různé mističky a dělat si poznámky. Vše šlo hladce, buď jsem odšroubovával nebo odcvakával.

Uchycení monitoru

Notebook má sedmnácti palcovej monitor který drží jen dva pantíky no a právě jeden z nich se pádem trochu poničil a proto nešly secvaknout plasty.

Odštíplé kousky jsem se snažil vrátit zpátky aby měl závit co největší oporu a pak jsem ho tam vlepil pomocí dvousložkového lepidla a nechal přes noc zatvrdnout. Zatím drží.

Napájecí konektor

To co vevnitř hrkalo byl vylomenej konektor. Kupodivu ho stačilo jen vlepit zpátky a napájení hnedka fungovalo. Asi jsem to lepidlem zapatlal moc protože kontrolka teď ukazuje neustále slabou baterii i když Windowsy hlásí třeba 40%, ale když je počítač napájenej ze sítě tak funguje (zatím). Když už jsem byl u toho zpravování počítačů tak jsem vyloupl klávesu šipky nahoru u mého notebooku a vyndal pod ní uložené drobky takže už konečně (asi po roce) funguje vždy na první dobrou.

Podlaha

V pokoji mi vrže už hodně dlouho jedno místo na podlaze. Podařilo se mi identifikovat prkno, dozatloukl staré hřebíky a vrzání přestalo. Až tak jednoduché jsem to nečekal. Po pár dních se nicméně zvuky začaly pomalu vracet a teď už jsem zpátky na původním stavu. Nu což, dořeším jindy. Jen nevím jestli nové hřebíky nebo raději vruty, které mi z nějakého důvodu připadaj jako moc silové řešení.

Wok

Teflon mi z woku začal mizet už někdy před dvěma lety a obzvláště poté co jsem viděl film o firmě DuPont a jak její odpad z výroby teflonu mrzačí krávy a způsobuje lidem vrozené vady jsem se ke koupi nové pánve moc neměl. Když ne teflon tak zbývá keramika nebo ocel. Keramika také výrobně není úplně košer, alespoň to si pamatuju když jsem si k tomu něco před rokem hledal a tak vyhrála ocel. Než abych se rozhodoval jakou pánvičku koupit a vzhledem k tomu že ji teďka už vlastně moc nepoužívám jsem se rozhodl poupravit tu moji stávající. Čekal jsem že se teflon bude za pomocí ocelového kartáče poroučet snáze, ale nakonec se tak nějak podařilo. Co už jsem bohužel nestihl bylo pánev rozpálit a nanést olejovou vrstvu takže mám opět něco co si budu moci dodělat později.

Uschlá třešeň

Zatímco náletový jasan na pravé straně od skleníku bujně roste tak opečovávaná třešeň na druhé straně uschla. Aspoň že nestačila moc vyrůst a šla ještě lehko vyvrátit bez nějakého většího kopání.

Párkrát zakývat

Stačilo se jen párkrát na kmínek zavěsit, párkrát pootočit, přeseknout dva kořínky a stromek byl venku.

Prozatimní slunečnice

Aby tady nebyla taková divná prázdná plocha tak jsem se při ranním běhu zastavil na slunečnicovém poli a jednu malou kytku vydloubl a přesadil sem. Až druhý den jsem si všiml že se květ neotáčí za sluncem a stále směřuje na sever (pak aby člověk věřil písničkám). Zase jsem ji tedy vydloubl a pootočil. Nevím jestli jsem na poli nenechal část kořene ale právě jeho chudost asi zapřičinila že tu slunečnice moc čiperně nevypadala. Ráno to ještě první týden šlo ale kolem poledne už byly listy dolů a od třetího týdne už ze země kouká jen suchá kytka.

Zpracovaná třešeň

Ze stromku zbylo jen pár polínek, jeden a půl otýpky podpalu a kořen. Ty velké kmeny k ni nepatří 🙂 Když už jsem měl otýpkovačku venku tak jsem sdělal ještě trochu roští a větví zpoza stodoly.

Bazének

Po příjezdu Fabie jsem už jen nafoukl maják u bazénku a párkrát posekal trávu. Kdybych si vedl pracovní deník tak po třech dnech popsaných stránek by následovaly tři týdny leda tak s kolečky od postavené vinné skleničky… Moc jsem toho za ten měsíc neudělal ale odpočinul jsem si pěkně.

 

 

 

 

Tags: ,

Posted 2. September, 2020 by jenda in category Uncategorized