Dneska jsem měl celkem štěstí. Bohužel se nedá napsat, že by přálo připraveným, ale spíš ta druhá varianta. Odpoledne jsem totiž zjistil, že jsem si v hotelu nevyzvedl pas. To, co by jindy znamenalo ztrátu dvou dnů mi tentokrát prošlo, protože mi jeskyně zabraly celý den a já tak spím na tom samém místě co včera. Dokonce jsem si vymohl polévku zdarma 🙂 Vybral jsem více fotek a o to méně bude asi doprovodného textu. Výmluva s karaoke mi tentokrát nevyjde, protože je klid.
Continue reading

Tak to vypadá, že jsem spal přímo (nebo velice blízko) čáry, která rozdělovala Severní a Jižní Koreu Vietnam. Až do pozdního odpoledne byla cesta opět samá zatáčka a krpál. Popravdě, už v tom nenalézám takové kouzlo 🙂 Před pátou hodinou se ale cesta zničehonic narovnala a já svištěl s větrěm v uších. Taková svoboda! Už žádné brždění co sto metrů. Začalo se i vyjasňovat, ale já spěchal na jídlo a ubytovat se. Zítra tu beztak pojedu nejspíš ještě jednou. A to už bude určitě pěkně jasno a super viditelnost… Continue reading

Šťastný nový (lunární) rok 2016! Co se počasí týče, tak se toho moc nezměnilo. Během dne jen párkrát nesměle vykouklo slunce, jinak zataženo. Alespoň že bez deště. Z ubytování se vykopávám ještě později než posledních pár dní a jelikož po pár minutách zastavuji na snídani, tak se na cestu vydávám vlastně až před půl jedenáctou. Continue reading

Pěkná jízda to dneska byla. Samá zatáčka, nahoru dolů, téměř žádný provoz. Jen počasí mohlo být lepší. Už od rána bylo zataženo, v kopcích párkrát zamrholilo a viditelnost tedy nic moc. Zase to ale mělo jistou atmosféru, která na fotkách asi nevynikne. Neoteplilo se a tak došlo na thermotriko a rukavičky. Continue reading

Dneska mi tu byla poprvé zima. Z okna to sice vypadalo na pěkné slunečné počasí, ale foukal dost studený vítr. Asi po hodině, kdy se začaly objevovat i mraky, jsem tak na tričko přivlékl flísovku a asi za dvě hodiny, kdy v kopcích začalo jemně mrholit, jsem přidal ještě větrovku. Ve stejnou dobu jsem se také přezul do plných bot. Tepelná nepohoda mi, i přes utišený vítr a sjezd do suchého údolí, vydržela až do konce. Byla blbost prochladnout, protože pak už bylo těžké se zahřát. Continue reading

Za dnešek mám za sebou 180km a už jsem nevěděl, jak se mám posadit. Odpoledne jsem byl velmi vdečen za houpací sítě u občerstvovaček, mnohem lepší volba než plastová židlička. Oproti mému předpokladu jsem tak dojel až do Dak To. Continue reading

Dneska jsem konečně začal mohutněji ukrajovat kilometry správným směrem. Žádné chtěné ani nechtěné zajíždění. Asi 90km před Buon Ma Thuot jsem se napojil na Ho Či Minovu silnici a dofrčel až za (asi 150km vzdálený) Ea Drang. Continue reading

Dneska to měl být odpočinkový den. Dojet do Dalatu, tam chvíli strávit a pokračovat dál s tím, že se ubytuju už v pět, tedy minimálně o hodinu dříve než normálně. Vše vycházelo pěkně, než jsem se rozhodl odbočit z asfaltky. Následovaly dvě off-road hodinky, z nihž ta druhá byla obzvláště vypečená a je vedoucím kandidátem na titul Nejhorší hodina ve Vietnamu. Continue reading

Vzdálenosti klamou, čas letí a tak jsem navštívil jen dva další vodopády a Dalat opět nechal na zítra. Jsem zvědav, jestli opravdu stačím dojet až k těm jeskyním na hranici Severního a Jižního Vietnamu, zatím to moc nevypadá. Continue reading

Dneska jsem toho moc nenafotil. Ráno jsem popojel pár metrů a vykoupal se v moři. Kvůli vlnám jen na pět minut a pak pokračoval. Měl jsem v plánu dojet do Dalatu, ale během dne jsem to přehodnotil a plán trochu pozměnil. Continue reading