Do kina jsem vyrazil na kole za tmy a stejně tak se i vracel. Cestou z kopce jsem si toho ještě nevšiml, ale při zpáteční cestě jsem si uvědomil, že zatímco v Mastech není jediná lampa pouličního osvětlení, tak na Polomech je u každého baráku jedna. Nevím jak je to možný, asi to financuje lom. A teď k filmu. Ztraceni v Mnichově je nový film Petra Zelenky, na který jsem zatím četl/slyšel jen kladné recenze a tak jsem měl vysoká očekávání, což nebývá nejlepší startovní bod, protože riziko zklamání je vysoké. Continue reading

Tento film měl být v IMAXu úplná pecka a tak jsem premiérově navštívil toto zařízení na Floře. Ve 3D jsem před tím viděl pouze Úsvit planety opic, kde mi to přišlo jako vyhozené peníze a spíše mi to zážitek ubíralo než naopak. Kdyby se o Muži na laně nemluvilo jako o úžasném zprostředkování zážitku provazochodce právě díky způsobu nasnímání, tak by můj pesimismus k 3D způsobil, že bych na tenhle film nešel a to by byla škoda. Nevím jak by to vyznělo na normálním plátně, ale tady jsem si připadal opravdu jak v kině 21.století. Budoucnost konečně dorazila. Continue reading

Při sledování Sicaria jsem si velmi často říkal, jak jen někdo může chtít bydlet u hranic Mexika s USA? Všude samej prach, žádná zeleň a (hlavně) na mexické straně ještě drogové války. Právě válce proti drogám se věnuje děj Sicaria. Po pravdě musím říct, že jsem se v ději krapet ztrácel. Dílem to bylo scénářem a dílem angličtinou dvou hlavních mužských postav. Ústřední postavu hrála Britka a u té to bylo v pohodě. Co mi přišlo u tohodle filmu excelentní byla atmosféra, které pomáhala právě ta nejistota o co tam vlastně jde. Continue reading