Premiérová slanina

Včera jsem poprvé dělal smaženou slaninu. To je věc u tadytý práce. Nejenom, že se člověk podívá na místa, kam by se sám od sebe nevydal, ale také vaří něco, co by ho pro sebe ani nenapadlo. Možná to někoho inspiruje k anglický snídani, já vajíčko ani fazole dělat nemusel a byla to večeře.
V jednom balení bylo šest plátků a tak jsme oba měli tři, k tomu chipsy (hranolky), orestovaná rozpadlá rajčata a polité to bylo grejvy. Grejvy jsem objevil až tady v Anglii, nevim jestli to máme i v Čechách, asi jo. Jsou to takové malé granulky, které se zalijí vroucí vodou a podle toho kolik je té vody, je vzniklá omáčka řidší či hustší. Na krabičce je napsáno Bistro, což jsem myslím v českých obchodech zahlédl, jen si nepamatuji, že bych to někdy viděl použito v praxi. Jelikož mi pak ještě nějaký hranolky zbyly, tak jsem je zbaštil právě s timhle a krapet kečupu. Tahle večeře byla v osm. Říkal jsem si, že si pak kolem desátý dám ještě nakrájenej zelenej meloun a ananas s jogurtem anebo se zmrzlinou, ale jak to všechno na sádle smažený jídlo sestoupilo, tak jsem byl rád, že jsem se odvalil do postele.
Dneska už tam místečko zase bylo, tak jsem tomu již neodolal a ovoce s jogurtem si v rámci druhé fáze snídaně dal. V první fázi jsou cereálie s mlíkem, ke kterým krájím buď jablko, blůmu, kiwi, banán či jejich kombinaci. Pak dvě hodiny tak nějak pracuju a následuje druhá fáze v podobě toustíku, kterej většinou zajídám něčím sladším. Takhle já se chystám na zimu…