Abych se ke klientovi dostal ještě dopoledne a zároveň mohl jet levným autobusem z Prahy, tak jsem musel vyrazit do práce o den dřív. K této variantě přispěl i fakt, že klient bydlí poblíž Cotswolds a tato oblast je často zmiňována jako jedna z nejhezčích v Anglii. Měl jsem v plánu, místo jízdy taxíkem, dojít z vlakové zastávky v Kemble do Cirencesteru pěšky, což přímo po silnici je asi jen 5km, ale dá se zvolit i zacházková varianta a natáhnout to třeba na dvacet. Plány se začaly trochu bortit, když jsem z vlaku vystoupil do jemného deštíku a jelikož tu očividně pršelo už delší dobu, tak i veškerá tráva na loukách byla mokrá a kde se nešlo trávou, tam bylo bahýnko. Půlku cesty jsem tedy nakonec zdolal po přírodním povrchu a druhou po asfaltu, vyšlo to asi na 10km.

Podle mapy se mělo jít podél Temže, ze které jsem viděl jen malinký potůček při scházení z asfaltky, který mne ani nenapadlo vyfotit.

Louku, kde je pramínek Temže vidět prý jen pár týdnů v nejvlhčích zimních měsících zdobily alespoň solitérní stromy.

Ke kamenu jsem zašel jen ze zvědavosti a teprve po rozluštění, ne moc dobře viditelného, nápisu mi došlo, že jsem u pramene Temže (Thames Head), jen voda tu chyběla… Také se mi vybavil pramen Vltavy, který je o několik řádů pěknější než místní strohej žulovej šutr.

Déšť mírně sílil a tak jsem zamířil k polorozpadlé stodole, kde se dal zbytek odpoledne strávit v suchu a na seně se poté i dobře spalo. Druhý den už se o slovo zase přihlásilo sluníčko.

Cotswold je známý především tradiční architekturou, já si vyfotil zatím jen tenhle domek.

Uvidím, jak se mi bude dařit dostávat se ven z baráku, abych si okolí pěkně prohlédl. Jestli se to bude dařit, tak se určitě pochlubím vícero fotkama.