Po třech a půl měsících nastal čas opět koupit běžecké boty. V Inovejtech je už totiž dva týdny díra a tak se po cestách s kamínky běhá celkem nepříjemně. Nevydržely tedy ani 800km takže 1km stále vychází na dvě koruny. Na wiggle.co.uk jsem objednal MerrellTrailGlove ve velikosti 11 (46), tedy stejné jako Inov-8. Když jsem je vybavil tak jsem zjistil, že mě tlačí na palci a tak jsem je poslal zdarma zpátky a vybral místo nich SauconyHattori ve velikosti 11,5.

Prstovou část mají širší než Inovejty, řekl bych že jsou stejně široké jako Viva. Svršek je z nylonu a na dotyk je tak nějak zvláštně měkký, jakoby houbový, přitom ale dost tenký. Asi z důvodu ochrany před roztržením jsou přes něj vedeny plastové (jakoby izolepové) proužky. Podrážka je oproti mým předešlým botám tužší, zdá se mi ale ohebnější než u vrácených Merrelek. Zaplatil jsem za ně 47 liber, tedy necelých pátnáctset.

Dneska ráno jsem je poprvé obul a asi i díky novým ponožkám jsem si připadal jak v bačkůrkách. Měkko jako v lese. Nejspíš právě díky této měkkosti a nulové šanci cítit cokoli pod nohou, včetně ostrých kamínků jsem měl sedm kilometrů uběhnuto o dvě a půl minuty dřív než včera. Ještě malá odbočka k plavání – velké vlny zmizely a já ve vodě strávil 40minut a uplaval cca 1,5km. Dvěstě metrů kraulem, dvěstě znak a zbytek prsa.

Odpoledne jsem pak měl ještě dvě hodiny volna, a protože se počasí z veder vrátilo k dvaceti stupňúm a k tomu ještě bylo zataženo, rozhodl jsem se botky vyzkoušet i na delší trase. Bačkůrkovskej došlap se mi nelíbí a tak jsem nechal ponožky doma. Pocit lepší, stejně toho ale z podkladu mnoho necítím.

Na druhým kilometru jsem v prudkym klesání dohnal (asi) zrovna vybíhajícího běžce, ten se se mnou dal do hovoru a jak jsem tak držel jeho tempo tak jsem zjistil, že běžím 4:40/km což byl nakonec můj nejrychlejší km z celého běhu. Tempo pod pět minut jsem držel i potom co on odbočil vlevo a já vpravo. Po osmi kilometrech jsem začal cítit, že se dělá mozol na patách. Nic strašnýho z toho ale nebylo, uvidim jak budou mozůlky zítra reagovat na slanou vodu.

Rychlost jsem začal ztrácet až po devátým kilometru, kdy se už tempo kvůli vratům, schodům a terénu drželo hodně špatně. Posledních pár km jsem toho měl, z části asi z rychlýho začátku a z části asi i kvůli rannímu programu, docela dost. Půlka z celkových 16km byla po asfaltu a půlka po lesních/polních cestách. Ještě zbývá vyzkoušet jak se budou chovat na mokru. To byla asi největší slabost Inovejtů, ty docela klouzaly a to i na mokrym asfaltu.