Třetí a poslední část překvapila nejvíce To je (ne)výhoda když si o něčem nic nezjistíte. Kdybysme na přechod průsmyku měli hezké počasí tak by tu byly jen samé superlativy 🙂 Následuje téměř 50 fotek. Continue reading
Následující fotky jsou čistě jen z Concordie, takže některé záběry budou dost podobné. Počasí bylo spíše na smolné straně. Ranní záběr K2 nemám snad ani jeden, naprostá většina ne-li všechny jsou z večera. Continue reading
Po výplňkových videích konečně nějakej pořádnej příspěvek. Celý Baltoro trek jsem se rozhodl rozdělit do tří dílů, první z cesty do Concordie, druhý jako speciál pouze z Concordie se spoustou fotek K2 a třetí z cesty zpátky přes sedlo Gondogoro a dále do Hushe. Teď koukám že jsem vybral 72 fotek takže to bude jeden z těch delších příspěvků, možná jsem měl tenhle díl rozdělit do dvou… Ty další už by neměly být tak nabobtnalý, uvidím. Continue reading
Už je to týden od posledního Javánského zápisku. Zdá se to jako strašně dlouhá doba a mám pocit, jak kdybych sem nic nenapsal celej měsíc. Hlava je asi nastavená vnímat více cokoli spojené s Jávou a tak jsem před pár dny zaregistroval bombové útoky v Surabaye, druhém největším jávském městě a také včerejší explozi Merapi. Zatímco v Surabaye jsem nebyl tak pod Merapi jsem stál a její kráter obdivoval, je to to místo, kde se fotili novomanželé. No nic, zpátky k tématu. Podařilo se mi poslepovat jakési shrnující video a jsem s ním celkem spokojen. Zlepšit by se toho ale dalo spousta, ať už od pořízení samotných záběrů tak i po samotnou editaci.
Snažím se tu mít alespoň jeden příspěvek týdně, ale videa zabraly více času než jsem čekal, proto ta větší mezera. Na mém počítači je jakákoli větší úprava pohyblivých obrázků prakticky nemožná, takže prošly jen velice základní úpravou. Předem se omlouvám za všechna “Tak”. V psasém projevu už si dávám na “Tak” pozor, u videí jeětě vytrénovaný nejsem. Celkem se jedná o 14 dílčích videií. V plánu je i jakési všeobjímající celkové, na které si ale momentálně na notebooku netroufám. Continue reading
Dneska už mne čeká cesta na letiště. Včera jsem nabíjel baterky, ty elektrické nikoli že bych měl veget. Krom čtyr do foťáku, také rezervní telefon, záložní zdroj, wi-fi krabičku, Kindle a na dnešek jsem si nechal hlavní telefon. Také jsem si na pátek nechal balení věcí. Úplně nejposlednější bude zabalení tohodle počítače a poslání ho na adresu, kde budu za více jak měsíc pracovat, abych se s ním nemusel tahat v krosně. Úplně bez starosti ho poště svěřovat nebudu (asi ho pošlu v bublinové obálce), ale na horách by zas o tolik víc v bezpečí nebyl. Continue reading
Pořád si nejsem jistý, jestli Japonsko bude pohromou nebo ne, postupně ale stále narůstá těšení se. Jako obvykle plánování moc nedávám. Tištěná mapa je celkem na nic, Hiking in Japan od Lonely Planet jakbysmet, na internetu toho také moc není, což mé aktivitě moc nepomáhá. Spousta zdrojů je v Japonštině a tak se mi, překvapivě, jako nejlepší podklad zdály mapy.cz, na kterých jsou vidět i pěší trasy. Na místě sice očekávám dobré značení, ale nad mapu není. Takto jsem tedy pokryl pěší část a co mi ještě zbývá, je samotné Tokio. Na to mi zbyde pár dnů na konci a moc nevím co s ním, s čím jsem si celkem jistej je, že se v něm ztratím 🙂 Continue reading
Kolem Vánoc jsem se rozhodl pro Vietnam, jako pro mou dovolenkovou destinaci. Volno mi vycházelo na 33 dní a tak jsem řešil, jestli mám zvolit měsíční vízum (30dní) a nebo tříměsíční. Moc jsem nevěděl, jak zabít ty tři přebytečné dny a tak jsem zvolil nejdražší variantu. Ta spočívá ve třech měsících a více vstupech. Kdybych si chtěl prohlédnout celý Vietnam za jeden měsíc, tak by to byla celkem honička a tak jsem si to rozdělil na dvě části. Únor jih a Březen/Duben sever. Continue reading
Od Biškeku jsem toho moc nečekal a vlastně jediné, co jsem měl na seznamu ke zhlédnutí byl Oš Bazar. Taxikář mne po menších problémech zavezl před vchod do paneláku, kde jeden byt sloužil jako hostel. Název USSR mi nebyl moc sympatický, ale neměl jsem moc energie na další hledání a nakonec se mi tam líbilo. V Biškeku toho opravdu moc k vidění nebylo a jelikož byla vedra, tak jsem trávil vetšinu dne v parcích. To tady bylo příjemné. Dlouhé ulice vedoucí skrz město, takže se nešlo ztratit a v centru spousta zeleně. Continue reading