Polovicaty uspech neuspechem
Tak ryze pres noc zafungovala uplne zazracne na objektiv. Veskera vlhkost je z nej pryc. Stopy po kapkach sice trochu videt jsou, to by ale az tak nevadilo. Horsi je to s telem. Continue reading
Tak ryze pres noc zafungovala uplne zazracne na objektiv. Veskera vlhkost je z nej pryc. Stopy po kapkach sice trochu videt jsou, to by ale az tak nevadilo. Horsi je to s telem. Continue reading
Dneska jsem konecne dosel do Namche Bazaru. Kolik kopcu jsem slezl a vylezl radeji nepocitam. Tady je, den po dni, jak mi to slo i neslo.
Continue reading
Mam za sebou letecky presun a zitra mne ceka autobusovy. Pri letu z Prahy bylo krasne jasno a tak byly pekne videt Tatry. V Dubaji byl natolik tezky vzduch, ze jsem byl rad za klimatizovanou halu. Cekani tu bylo dlouhe, ale nakonec jsem se dostal i do druheho letadla, kde zas byla celkem pekne videt Himalaj. Continue reading
Přijde mi, že dovolené se nejlépe plánují, když je na ně ještě spousta času a jak se termín blíží, tak má ochota někam jet, pomalu vyprchává. Asi se ozývá mé vnitřní líné já. Nakonec jsem ale vždycky rád, že se vykopu. To samé platí i pro nadcházející cestu. Jako obvykle nechávám vše na poslední chvíli. Představa, že mne ještě něco (pravděpodobně) horšího čeká už za necelé dva měsíce zase! Jestli to Japonsko náhodou nepřesunu… Continue reading
Naplánoval jsem si delší cesty na rok 2015. Trošku jsem se rozjel a tak letos asi moc přebytkový rozpočet mít nebudu. Nejdříve jsem měl takový užší výběr, pak jsem se ale rozhodl nevybírat a zkusit vše. V březnu mne tak čeká Nepál, (pravděpodobně) v květnu Japonsko a nejspíš někdy po prázdninách Kyrgyzstán. No a jelikož mi v lednu končí platnost pasu, tak by to možná chtělo zařadit i Izrael. Continue reading
V úterý navečer jsem se byl podívat na jeden pozemek v Hustopečích, který podle inzerátu vypadal pěkně, ale vyklubal se z toho děsběs. Když už jsem byl v těchto končinách, tak jsem se alespoň rozhodl podívat po okolí. Vyrazil jsem tedy směr Nové Mlýny. V noci nasněžilo a tak jsem si užil sněhu, na který jsem se z Anglie těšil. Continue reading
Konečně jsem se dostal k restíku z minulého prosince v podobě amsterdamské botanické zahrady zvané Hortus Botanicus. Na jednu stranu si říkám jak ten rok utekl (vždyť jsem tam byl nedávno), na druhou jsem fakt vděčnej za fotky, protože bez nich bych už moc nevěděl co napsat a skončilo by asi nějak takhle – Oproti modernímu Edenu, jsou tady tradiční, ocelovo-skleněné skleníky, díky kterým se člověk jakoby přesune do dob minulých. Oproti Edenu je tu vše takové klasičtější a i když jsem už v Praze Na Slupi nebyl už ani nepamatuji, tak ten dojem bude asi hodně podobný. Tím, že byl prostředek prosince, tak toho mimo skleníky bohužel mnoho vidět nebylo, ale místo na to, aby to tu v teplých měsících vypadalo pěkně tu mají. Jo a motýli. Continue reading
Paříž se mi nějak zalíbila a tak jsem si přez ni opět naplánoval cestu do Prahy. Autobus mne z Londýna dovezl na nádraží Bercy, které je kousek od Garé de Lyon. Autobus domů mi jel od Gare de l‘Est a jelikož jsem ssebou měl jen lehčí bágl, tak jsem tentokrát nevyužil metra a pěkně se prošel. Času jsem měl dost a těšil se na croissan ke snídani. Nějak jsem nikde neviděl snídaňové menu a tak jsem si ho dal až v jedenáct. Porovnání s tím, co jsem upekl nedávno bylo dost tristní, prostor ke zlepšení mám opravdu obrovský. O to více jsem si ale pochutnal. Ani ten briožek co jsem měl k tomu nebyl vůbec špatný. Následuje jen pár fotek Continue reading
Ještě se vrátím (už) víc jak měsíc zpátky, abych trochu popsal jak to bylo v Alpách s jídlem. To mi ukrojilo suverénně nejvíc z rozpočtu. Pod deset eur na den se myslím moc dostat nedá, 15-20 je reálnějších. Asi nepřekvapivě záleží, jestli se jí věci nakoupené v obchodech a nebo hotovky v chatách či restauracích. Co se mi teda dostalo za ty necelé dva týdny do žaludku? Continue reading
Přes Paříž jsem se teda vracel i z Alp a strávil tu dvě hodiny na autobusáku, to ale nepočítám. Teď mne k návštěvě města nad Seinou “donutila” situace na prázdninovém jízdenkovém trhu na trase Londýn-Praha. Autobusové jízdenky byly koncem července úplně vyprodané a ceny letenek vyšponované k deseti tisícům za jednu cestu. Zbývala tedy má (zimní) varianta přes Amsterdam a nebo přes Paříž. Na jinou šikovnou jsem zatím nepřišel. Trasa Amsterdam-Praha nebyla o mnoho lepší než londýnská a tak jsem se rozhodl pro Paříž. Continue reading