Fez jsem v plánu vůbec neměl, ale když už jsem ty necelé dva dny ušetřil, tak jsem v něm na chvíli zůstal. Co si z Fezu pamatuji z minule, jsou dílny na vydělávání kůží, jinak nic. Čas občerstvit si vjemy. Nejdřív ale zase do taxíku, protože Medina nejni zrovna nejblíž. Continue reading
Po pár letech jsem se opět vydal do Maroka. Tentokráte jen na pár dní. Původně jsem si myslel, že to budou tak dva týdny, pak se ale objevila práce a tak to je pět dní. Moc jsem nevěděl kam. Koukl jsem do průvodců a vybral oblast na jih od Fezu, kde měla být po cestě tři jezera. Odlétal jsem s Ryanairem ze Stanstedu brzy ráno a tak jsem v Rabatu byl ještě před pátečním polednem. Continue reading
Z Rijksmusea jsem přešel k pár desítek metrů vzdálenému muzeu Van Gogha. Tady na mne čekala fronta, jejíž vystání mi nakonec zabralo dvě hodiny. Počasí se naštěstí trochu umoudřilo a krom dvou minipřeháněk bylo sucho a tak to čekání nebylo tak strašný. Na konci fronty byla pokladna, kde mne zkásli o €15 a já se konečně ocitl uvnitř. Continue reading
Koncem prosince jsem se opět zastavil v Amsterdamu. Místo mlhy tu tentokrát byl déšť, optimální počasí pro návštěvu galerie. Hlavním magnetem Rijksmusea jsou plátna ze 17.století a hlavně pak Rembrandtova Noční hlídka. Vstupné stálo 15 euro a už od rána tu bylo celkem plno. A to jsem přišel 5 minut po otevíračce. Snad celá jejich sbírka je naskenovaná a ke shlédnutí na jejich stránkách. Continue reading
Než abych mrzl v brzkém ránu v Londýně anebo platil za dražší letenku, rozhodl jsem se pro cestu z Anglie do Čech využít trasy přes Amsterdam. V devět večer odjížděl Eurolines autobus z Londýna a v devět ráno už byl v Amsterdamu. Odtud pak odjížděl o půl jedenácté večer spoj do Prahy a já tak měl celý den na projití se nizozemskou metropolí. Počasí mi bohužel moc nepřálo, ale hlavně že nepršelo. I když pro případ deště je tu dost muzeí, ta jsem ale dneska vynechal. Dopoledne jsem se zašel zahřát do Botanické zahrady a zbytek času strávil v ulicích. Continue reading
Noční vlak z Cornwallu přijel do Londýna o půl šesté ráno za úplné tmy a hlavně za docela slušné zimy. Do sedmi jsem tedy čekal na nádraží a pak jsem se potřeboval nějak zabavit, než mi v jedenáct pojede autobus do Prahy. Místo obvyklé trasy metrem z Paddingtonu na Victorii jsem se tedy rozhodl pro chúzi. Nejkratší i nejhezčí cesta vedla přes Hyde Park, kde jsem ještě nebyl. Continue reading
Rok v nové práci utekl jako voda a přišel čas na opakovací kurz. Ten se konal na stejném místě jako úvodní školení, tedy v centru Sevenoaks. Tam dorážím už den předem, tedy v úterý. Od zaměstnavatele mám totiž zajištěno ubytování na noc před a po. Původně jsem si myslel, že půjde opět o podnikové ubytování, ale už poté, co jsem obdržel maila s detaily ubytování bylo zřejmé, že půjde o hotel. Continue reading
Slunečné počasí z nějakého zázračného důvodu vydrželo až do neděle a tak jsem byl rád, že jsem se na jednodenní výlet do Českého Ráje vykopal. Tuto část republiky jsem si vybral i kvůli tomu, že v Libošovicích se nachází 2ha pozemek k prodeji a já se chtěl podívat v reálu jak taková plocha vypadá. Mimo téma je, že toto je kulatý, stý příspěvek. To to uteklo. Continue reading
Nějak jsem byl pozadu se svým týdenním minimálním limitem uběhnutých kilometrů a tak jsem se včera rozhodl pro 21km běh z Mastů do Deštné. Continue reading
Od čtvrtečního rána do pátečního večera jsem měl volno, kterého jsem využil k návštěvě Roseland Peninsuly. Slovo Rose není v tomto případě z angličtiny, tedy žádné růžové království, ale z cornwalštiny a znamená výběžek či poloostrov. Z Falmouthu, odkud vyrážím, je na dohled a právě kvůli těm výběžkům vede nejsnažší cesta po vodě. Continue reading