Na Jak jsme hráli čáru jsem šel jen na základě upoutávek. Kdybych si byl býval o filmu něco přečetl, tak bych na něj asi nešel. Těšil jsem se na český film a skutečnost byla bohužel trochu jiná. Největším a nejzásadnějším problémem mi totiž byl dabing. Originál byl ve slovenštině a nějak koumák si řekl, že bude lepší to namluvit do češtiny. Continue reading
Tak mi to nedalo a zašel jsem si i na ten ruskej film, co jsem v pondělí oželel. Jmenoval se Leviatan (Левиафан) a snad jedinou věc, kterou měl se včerejším Interstelarem společnou byla dlouhá stopáž. Po opravdu dlouhé době jsem byl ve Velkém sále ve Světozoru, který mne překvapil svou velikostí (je opravdu velký) a bohužel i sedačkama, které sice nijak netlačily, ale měly nižší opěradlo, takže když jsem chtěl mít opřenou hlavu, tak jsem musel trochu zaplout a pak jsem měl zas trochu problém s místem na nohy. I přes tento můj boj s místem mi ale 140 minut celkem uteklo. Continue reading
Jelikož jsem si koupil měsíční kupón na MHD, tak se mi silně rozšířil okruh kin, kam jsem si mohl v pondělí bez příplatků za jizdenky zajít. Momentálně je to tedy tak, že levné pondělí v Cinemastar už pro mne není nejlevnější kinovou variantou. O nějakých 30 korun levněji teď vychází třeba Světozor, Lucerna anebo Atlas. Ještě před zjištěním všech možností jsem byl rozhodnut jít na americkou sci-fi Interstellar, pak mi přibyl další favorit ve formě ruského Leviatanu. Nakonec se mi nechtělo nikam cestovat a tak to vyhrál Hollywood. Continue reading
Při mém filmovém pondělku jsem tentokráte rezignoval na českou produkci, v nabídce totiž byla jen pohádka a svůdník Macháček. Ani jedno mne nelákalo, zato mně zaujal francouzský film Co Jsme komu udělali? (Qu’est-ce qu’on a fait au Bon Dieu?). Výběru jsem nelitoval ani minutu, bavil jsem se totiž od začátku až do konce. Continue reading
V Cornwallu právě probíhá filmový festival a my jsme zašli na Night Moves. Popiska k ději byla taková, že se tři environmentalisté rozhodnou vyhodit do vzduchu kontroverzní vodní elektrárnu a pak mají problém se s tím vyrovnat. Film měl celkem dobré recenze a tři hlavní herci jsou všichni celkem známí, čekal jsem tedy dobrou podívanou. Byl jsem zvědav nejen na důvod, proč by ekolog vyhazoval do vzduchu přehradu, ale i na pěknou přírodu okolo. Zklamán jsem byl jak z prvého, tak i z druhého a vlastně i ze všeho ostatního. Continue reading
Jestli někdy budou dávat tenhle film i ve Vašem kině, tak ho snad radši vynechte. Je to vlastně o tom, jak se bohatá mládež mocných rodičů baví a myslí si, že si lze vše koupit za peníze. Vše se odehrává v kulisách prestižního Oxfordu s takovým tím anglickým snobismem. Velmi podobný příběh by ale šel natočit v Moskvě, New Yorku, Pekingu anebo třeba v Brně. Přišlo mi to takové moc tahané do extrémů, a proto i málo uvěřitelné. V TV by to mohlo být i dobrý, protože nějaký podtext o chování společnosti tam je, ale na velké plátno to není.
Říká vám něco jméno David Fincher? Mně tedy až do včerejška vůbec nic. Že někdo takový existuje, jsem zjistil až chvilku před tím, než jsem šel s klientem do kina na Gone Girl (česky Zmizelá). Režíroval filmy jako Sedm, Social Network, Klub rváčů či Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Pro mne tedy první liga. Na ČSFD má Zmizelá momentálně hodnocení přes 90% a tak jsem byl zvědavý, jaká bude. Nevydržím to a napíšu to už v prvním odtavci – byla super. Continue reading
Pondělí + Praha = návštěva kina. Tedy aspoň u mne v poslední době. Ani včera jsem neudělal vyjímku a vyrazil. V nabídce byly dva české filmy – Tři bratři a Místa. Na pohádku se mi nechtělo a tak má volba padla na Místa. Většinou chodím večer, ale tentokráte jsem vyrazil na projekci ve 14h. Očividně jsem byl první pondělní divák multiplexu a v sále jsem seděl úplně sám. I tak jsem byl ale u pokladny tázán jestli chci místo uprostřed anebo nahoře… Continue reading
Po dvou amerických, přišel opět čas na český film. Vybral jsem si krobotovu Díru u Hanušovic a asi si nešlo ani vybrat něco víc rozdílného. To se týká hlavně tempa. Takhle dlouhé záběry už se dneska moc nevidí a to se na nich povětšinou ani nic neděje. Na velkém plátně mi to ani nevadilo, protože se na to dalo koukat jak na obraz, na malé ploše TV to ale asi bude pěkná otrava. Z pozvolného tempa pravidelně vyvěrají vtipné momenty, takže zas až taková nuda to není. Pomalosti filmu dopomáhá i absence jakékoli podkladové hudby. Continue reading
Po pár dnech opět v kině. Tentokrát na americké komedii Tammy. Hlavní představitelce se rozbije auto, pak dostane ve fastfoodu výpověď a při návratu domů zjistí, že jí je manžel nevěrný. Odejde tedy k mamince, od které si chce půjčit auto, aby mohla vypadnout z města. Toto není poprvé a tak se svou žádostí neuspěje. Zbývá tedy babička, která žije ve stejném domě a její auto. Ta chce jet ale taky, což Tammy nechce a kývne až poté, co babička ukáže slušnou hotovost. A tak začíná vtipná roadmovie. Continue reading