Od čtvrtečního rána do pátečního večera jsem měl volno, kterého jsem využil k návštěvě Roseland Peninsuly. Slovo Rose není v tomto případě z angličtiny, tedy žádné růžové království, ale z cornwalštiny a znamená výběžek či poloostrov. Z Falmouthu, odkud vyrážím, je na dohled a právě kvůli těm výběžkům vede nejsnažší cesta po vodě. Continue reading
Mezi prací jsem měl dva volné dny a tak jsem si naplánoval cestu z Penzance v západním Cornwallu do Helstonu. Původně jsem měl v plánu přijet do Penzance již v pondělí večer, nicméně odpolední vlak, ve kterém by mi uznali mou nejlevnější jízdenku mi ujel (myslel jsem si, že budu moci jet pozdějším, ale hold chybama se člověk učí) a já tak nakonec strávil na nádraží pěkných šest hodin. První možný vlak totiž byl NightRivieraSleeper s odjezdem před půlnocí a příjezdem v osm ráno. Vlak měl široké sedačky a jelikož protější byla volná mohl jsem si pěkně natáhnout nohy, cesta tedy pěkně utekla a docela jsem se i vyspal. Continue reading
V Londýně se udělalo teplo a jelikož můj týdenní 50ti km limit už mám odběhán, vyrazil jsem místo běhu na procházku. Trasa pro mne žádnou novinkou nebyla páč byla částí mé běžecké. Pěkné počasí vylákalo k vodě dost lidí, ať už ke koupání anebo jen na projížďku na kole. Já jsem si po cestě fotil kotvící lodě. Ty tady očividně plní funkci chaty/karavanu. Krom harampádí na nich lze spatřit i snahy o květináčovou zahrádku. Procházka mi nakonec vyšla přes tři hodiny a nejhorších bylo čtvrt hodiny mezi vodou a barákem, betonová džungle hold pro vedra není optimální. Aby to nevypadalo že tu je 35° tak jenom faktická poznámka – teploty se šplhaly ke třicítce. Continue reading
Po dobré zkušenosti z minula kdy jsem byl v severním Lomdýně jsem na první vyběhnutí zde zamířil ke kanálu. Je to k němu jen něco přes kilometr a pak se dá běžet na obě strany podél vody prakticky neomezeně daleko. Hlavně o víkendu je tu hafo cyklistů. Oblast kolem kanálu kde já vbíhám se nazývá LeeValey a je tu možnost běhat i po loukách. Při trase na sever je pak po pravé straně vidět val, za kterým je WiliamGirling resp. KingsGeorge Reservoir. Jak už to tak u vody bývá je to rovinatá rovina. Krom kačen a labití tu jsou k vidění i bílé husy, jednou jsem pak viděl volavku. Podle cedulí na břehu by tu mohly být vydry.
Konečně jsem se smočil v moři. Uý jsem se v něm nekoupal dlouho a v Severním ještě dýl. O dva dny jsem to stihl ještě na jaře, takže toto bylo moje první koupání na jaře v Severním moři. Koupání je možná trochu moc silné slovo, protože jsem ve vodě nevydržel snad ani minutu. Continue reading
Dneska jsme s klientem a jeho přítelkyní vyrazily do dvou pobřežních městeček. Prvním byl Brancaster Staithe a byla to spíš vesnice. Od maríny, kde prodávali místně nalovené kraby vedla pěšina podél roviny, která se při přílivu částečně plní vodou, a na které ležely i očividně zapomenuté lodě. Wells next to the Sea už bylo rušnější nicméně nic moc zajímavého tam nebylo. Kousek od něj ale byla obrovská pláž s kabinkami, kterou s městečkem spojoval dlouhý val s cestou. Bohužel počasí nebylo zrovna optimální. Po celou dobu bylo zataženo s občasnými kapkami deště. Continue reading
Pár týdnů zpátky si v Británii připomínali šedesáté výročí od korunovace královny Alžběty. Pro mne zajímavě se k tomu postavil její syn princ Charles. Ten oznámil, že k tomuto výročí je již naplánován vznik a nebo revitalizace šedesáti luk. Právě z důvodu výročí korunovace se jim říká Coronation Meadows. Celkem by jich mělo být 107 a každá County (něco jako okres) by měla mít alespoň jednu takovou louku na svém území. Continue reading
Včera jsem s klientem přijel na dovolenou do Hunstantonu. Ten leží na severním pobřeží Norfolku. K večeru vysvitlo sluníčko a jelikož jsem měl volno tak jsem neváhal a vyrazil na pláž. Nejdříve jsem šel po korzu podél pláže, to ale asi po kilometru skončilo a já sestoupil na pláž, respektive na díky odlivu suchou plochu a pokračoval dál. Řasami porostlé kameny a dvoubarevné útesy tvořily zvláštní podívanou. Postupně jsem došel až k majáku, který leží právě na těch útesech a vrchem jsem se vracel zpátky. Při zpáteční cestě už se bohužel sluníčko natrvalo schovalo, i tak to ale byla pěkná procházka. Continue reading
Na necelé tři dny jsem se ocitl v městečku Clacton on Sea. To leží asi 120km severovýchodně od Londýna v panství Essex a jak název napovídá je u moře a to Severního. Jelikož tu mám čas jen na jedno proběhnutí tak nějak neexperimentuji a mířím k pobřeží. Continue reading
Tak nějak mi připadá, že v Cornwallu má každý pěknou zahradu. Asi za to může krom jeho vesnického rázu i počasí. Jenom zřídka tu mrzne, teploty jsou v zimě většinou kolem deseti stupňů a je tu vlhko. To bude i důvod pro množství velkých zahrad v těchto končinách. Po těch placených se teď podělím i s tím, jak vypadá zahrada kolem domu kde teďka pracuji. Ta je kolem celého domu krom jeho severní strany, kde je přístupová cesta s garáží. Continue reading