Krom dobré bábovky dělávala babička i výborné švestkové buchty. Nemám tušení jak, ale jelikož jsem měl trochu času to prubnout, tak jsem se do toho dal. Byly z toho dva pokusy a blíže k cíli měl ten první. Bohužel jsem ho ale pokazil technicky. Continue reading
Na poslední večeři u klienta jsem si nechal makrelu. Před třema dny jsem totiž ukuchtil kuře, po kterém byl vysloveně nešťastnej, jak bylo bez chuti. Mně se to zas tak strašný nezdálo, ale můj první pokus s makrelou jsem radši o pár dní oddálil a tak se z ní stalo rozlučkový jídlo. Do žádného velkého experimentování jsem se nepouštěl a spoléhal plně na troubu. Continue reading
Tak jo, zase jídlo. Tentokráte jsem poprvé zapékal bagetu. Kvůli tomu, že jsem doma neměl troubu (v remosce by to teďka už asi šlo), mi prostě tyhle základní dovednosti chybí. Naštěstí se na tom toho nedá moc pokazit a tak první pokus vyšel hnedka dobře. Aby to bylo pestřejší, tak jsem vyfotil i zbylá dvě jídla – ovesnou kaši a lososa. Continue reading
Ten týden, co jsem u nového klienta byl (a stále je) pro mne celkem kulinářsko naučný. Snídaně je jednoduchá, to je pokaždé ovesná kaše s ovocem. Jen hodím vločky do hrnce, přiliju mléko a potom přidám ovoce, popřípadě skořici. Na oběd bývá chleba s něčím. Povětšinou nějaká pomazánka, k tomu trochu zeleninového salátu a jogurt s ovocem. Pořádný jídlo je až večer. Včera přišel z internetu velkej nákup a tak jsem dělal lososa s bramborovou kaší, no a dneska tuňáka. Zatímco losos pro mne novinkou nebyl, už jsem ho tady dělal třikrát, tak tuňákový steaky jsem dělal prvně. Continue reading
Asi jsem divnej, ale nepamatuji si, že bych někdy něco dělal z avokáda. Vím, že jsem si ho před lety koupil omylem místo manga a připadlo mi pěkně hnusný. V práci mne před pár dny čekala poprvé dvoudenní předávka, abych věděl kde co a jak, no a kolega zrovna dělal avokádovou pomazánku. Přišla mi výborná a nechtěl jsem věřit, že je to tak jednoduché. Rázem se mi i vybavilo, že už jsem ji někdy měl i jinde, jen jsem nevěděl, že základem je právě to avokádo. V ledničce ještě jedno zbylo a tak jsem si pomazánku vyzkoušel dneska premiérově udělat. Continue reading
Po roce jsem opět pekl vánočku. Tak jako předchozí dva roky jsem orientačně jel podle receptu z Apetitu. V kulatý horkovzdušný troubě jsem míval problémy s propečením spodku a tak jsem letos použil remosku. Těsto zadělám vždy večer a nechávám ho přes noc kynout. Continue reading
Zkusil jsem trochu pozměněnou variantu a místo jakoby perníku mám jakoby bublaninu. Asi jsem tam dal příliš ovoce. Chuťově opět dobré, ale bohužel ne tak vyskočené jak jsem doufal. Continue reading
Už je to dýl, co jsem si koupil formičky na muffiny. K jejich pečení, jsem se dostal ale až teď. Cílem, krom vynikající chuti, byla i jejich nadýchaná forma, prostě aby nebyly hutné jak bábovka. Formiček mám šest a těsto mělo být na dvanáct kousků. V první várce jsem formičky raději úplně nenaplnil, s tím, že v průběhu pečení těsto vyskočí. To se ukázalo jako neopodstatněné a tak mi zbylo trochu i na třetí várku. Všechny byly s ořechy, čokoládou a sušenýma třešňěma. Continue reading
Tento týden jsem ho dělal dvakrát. První verze se mi totiž moc nepovedla a tak jsem dělal dneska reparát. Opět to není nic složitého. Continue reading
Omlouvám se za “Stew”, ale opravdu nevím jak se to překládá. Ve slovníku se dozvídám, že jako dušené, podusit. To se mi k tomuhle receptu vůbec nehodí. Dušenou tykev (dýni) si totiž představuji úplně jinak. Když angličani dělají stew, tak maj vždycky velký hrnec a hážou tam všechno možný, takový jejich eintopf. Aintopf je už vlastně skoro české slovo a tak by se tomu dalo říkat tykvový aintopf. Jen nevím jestli mám psát eintopf nebo aintopf, slovník cizích slov totiž uvádí obě varianty. Continue reading