Oproti červnu jsem tentokrát opravdu neměl náladu na strmá stoupání a tak jsem povětšinou volil k běhu 10,5km kolečko směrem na západ od Ruthinu. Do protějších kopců jsem nevyrazil ani jedinkrát. Kupodivu se mi zdálo, že tu tentokrát mnohem méně pršelo. Přes den snad vůbec,v noci jen párkrát a ještě k tomu drobně. Continue reading
Tímto se ještě vracím do Walesu, kde jsem měl mezi pracema čtyry dny volné. Místo toho, abych jel na otočku domů, což mi připadlo jako blbost, jsem se raději vydal pěšky na vlakové nádraží. Z Ruthinu jsem šel stejně jako jsem běhal a na kopci se napojil na Offa′s Dyke Path. Ta na své jižní polovině kopíruje historickou hranici Walesu, kterou Offa v osmém století (snad) jako první vytyčil, severní část se pak od této hranice trochu odklání. Časově to vycházelo naprosto v pohodě a tak jsem chtěl poté ještě pokračovat den nebo dva po pobřeží. Nakonec jsem to ale nestihl a skončil hnedka po dojití k moři v Prestatynu. Continue reading
Ještě než jsem opustil Ruthin, tak jsem využil vzácně slunného podvečera, abych si vyfotil hezké baráčky, které tu byly k vidění. Continue reading
Při jednom z běhů mimo velké kopce jsem se na zpáteční cestě stavil na místním hradě. Ze dvorku na něj máme celkem pěkný výhled, ale za první dva týdny jsem se k němu ještě nepodíval. Celkem pěkný, ne moc velký areál, který zpestřovalo pokřikování pávů. Je tu i hotel, spa a restaurace, jehož personál jsem krapet litoval, protože poslouchat pávy celý den musí být na zbláznění. Koho by zajímala historie, tak hrad tu byl založen roku 1277 Edwardem I., v roce 1400 dobyt Owainem Glyndwrem a od roku 1646 pustl. Ten dnešní hrad se začal kolem stavět v roce 1826. Dále už fotky. Continue reading
Moel Fenlli je 511 metrů vysoký kopec asi dva kilometry od Moel Famau. Místo toho, abych na parkovišti v průsmyku zabočil do leva, dal jsem se v pravo. Krpál neskutečnej, na jednom místě vylepšenej prudkýma schodama, takže jsem se o běh ani nepokoušel a podstatnou část vyšel pěšky. To bylo poslední červnovou neděli. Pak se mi do kopců moc nechtělo a zpět jsem se dostal teprve včera. Místo lezení na vrchol jsem raději volil cestu vinoucí se okolo, která už by se uběhnout asi dala (nejvyšší bod 460m), ale jelikož mi úplně neklapalo trávení, tak i tentokrát jsem přecházel do chůze. Continue reading
Na vrchol Moel Famau jsem si vyběhl hned další den po napsání předešlého příspěvku. Předpověď totiž byla na celkem slunečné počasí a já, jak jsem doufal že se vyjasní, vyběhl mezitím až na vrcholek. Tam stála nízká věž (Jubilee Tower), na které překvapivě vysloveně fučelo, na samotném kopci to nebylo zas až tak špatné. Viditelnost byla slušná a já tak rozeznal třeba Liverpool a Manchester. Ve čtvrtek se už opravdu vyjasnilo, to už jsem ale nenašel morál k vyběhnutí až na Moel Famau a vydal se jen na vedlejší vrchol, což ale nakonec zas o tolik snažší nebylo. Continue reading
Po té, co jsme od Turecka dostali druhej gól jsem to raději vypnul a ušetřeného času využiji k podělení se o fotky z mého pondělního běhu do oblasti Moel Famau. Moel Famau je 551m vysoký kopec kousíček od welšského Ruthinu, kde momentálně přebývám. Jelikož městečko leží ve výšce 50m.n.m., tak se jedná o solidní převýšení. Prý je tu slunečných dnů pomálu a tak jsem si, i přes zatažené počasí, raději vzal foťák hned na první běh k tomuto kopci, na jehož vrchol jsem ale nakonec nedoběhl a uhl necelých 100 výškových metrů pod ním. Až bude lepší viditelnost tak tam určitě zavítám, třeba už zítra. Continue reading
Na dva týdny jsem v Llanishenu, což je část Cardiffu ve Wallesu. Je na vzdálenější straně od moře, takže místo k pobřeží vybíhám ke kopečkům směrem k Národnímu parku Brecon Beacon, který je asi 30km daleko. Continue reading
Předposlední den v Cardiffu se konečně dokopávám k tomu, abych se tu i trochu proběhl. Už na začátku zjišťuju, že mi asi nevydrží baterka v hodinkách, což se po osmi kilometrech také stává, délka běhu tedy přibližně byla 13km. Continue reading
Celý týden trávím v Cardiffu. Z Londýna to sem byl docela kus cesty. Každý den tu apoň chvilku prší a už je i celkem chladno, takže se nijak moc nedalo vysedávat venku. Continue reading