Vánočka 2015
Oproti loňské i předloňské verzi jsem tentokráte jel podle staré mastecké kuchařky. Ani letos jsem se ale nedržel textu na 100%. Jedním z přídavných jmen mého roku 2015 by mohl být kvasný a toto jsem promítl i do letošního závěrečného pečení. To spočívalo ve dvou vánočkách, každá z půl kila mouky (tentokráte už ne celozrné), jedné s rozinkama a brusinkama a druhé s mandlema. Jak chutnala mandlová nevím, protože jsem se nezeptal, ale -inková byla dobrá a hlavně mi připadla dost hutná. Dva až tři kousky mi bohatě stačily k snídani.
Pod kapitolkou Tuhé kynuté těsto na vánočky, bochánky, briošky, tyčky atd byly tři zákládní předpisy a to na Úsporné těsto (7dkg cukru, 5dkg tuku, 1žloutek, 2dkg droždí), Dobré těsto (10dkg cukru, 10dkg tuku, 2žloutky, 2,5dkg droždí) a na Jemné těsto, podle kterého jsem kuchtil já a na které bylo potřeba
- 50 dkg mouky (já dal 250g hladké a 250g polohrubé)
- 12 dkg cukru (já dal 110g třtinového a balíček vanilkového)
- 12 dkg tuku (u první vánočky pouze máslo u druhé asi 100g másla a 20g sádla)
- 3-4 žloutky (vajíčka nebyla nějaká veliká, takže bez váhání čtyry kousky)
- 3 dkg droždí (± odlípnuto z ručně baleného bločku, který se už v hypermarketech moc nesežene a pro mne tedy dost retro)
- 0,5 dkg soli (dvě poctivé velké špetky)
- asi 1/4 l mléka (nahrazeno 250ml kysaného podmáslí, které mělo trochu cucky)
- citrónová kůra (vynecháno)
- vanilka (vynecháno)
- 3 dkg rozinek (u -inkové verze, hrst hrozinek a hrst brusinek společně namočených na pár hodin ve zbytku sladkého jablečného vína)
- 3 dkg mandlí (u mandlové verze, hrst spařených a oloupaných mandlí)
- citronát (vynecháno)
Poté, co jsem v létě dělal chleba ze sušených, jsem tentokrát použil čerstvé droždí, které jsem utřel s lžící cukru a když se rozteklo, tak jsem přidal necelé dvě lžíce mouky a tři podmáslí (do teďka jsem kvásek dělal vždycky tak, že jsem všechno, bez čekání na roztečení, hnedka smíchal a možná i proto mi to moc nekynulo) a necháme pět minut vzejít. Přidáme cukr, mouku, vlahý tuk (ten jsem měl rozpuštěný v podmáslí) a vše zaděláme vlažným kysaným podmáslím, ve kterém jsme rozpustili sůl a rozkvedlali žloutky. Rukou jsem pak všechny ingredience (kromě -inek/mandlí) promíchal, aby vytvořily jeden celek, přendal na vál a postupně (ne moc usilovně) hnětl a přidával mouku (cca 1-2 hrsti), až se přestalo chytat válu. Na nějaké tvoření bublin či hekání těsta jsem nečekal a přikryté v míse jsem ho dal ke kamnům kynout.
Po nějakých čtyřech hodinách jsem se do mísy opět podíval a těsto vypadalo, že už se nemůže dočkat až půjde ještě do většího tepla. Rozdělil jsem si ho tedy na osm kousků, z nihž jsem vyválel osm stejných pramenů. Aby se netrhaly, tak jsem do nich zatím nedával sušené plody ani mandle. Z prvních čtyř jsem upletl základnu, do které jsem dodatečně vpravil větší část -inek, ze tří pak další patro, které jsem opět obohatil a poslední patro už bylo jen ze dvou půlek posledního kousku. Zbavil jsem se posledních hrozinek/brusinek a bez nějakého čekání na dokynutí či špejlování, jsem vánočku rovnou šoupl do předehřáté trouby. Ta byla nastavená někde ke 200°C, což znamená, že vevnitř mohlo být tak 250 a tak jsem ji po zavření stáhl o padesát stupňů. Pak jsem koutkem oka zahlédl bílek a vánočku opět výtáhl, potřel a vrátil zpátky. Upečená byla už asi za 40 minut. Druhou jsem dával do o 50°C chladnější trouby než první a dále pekl opět asi tak o těch padesát méně než první. To už mozek nebyl moc ochotnej něco dělat, ale pokud mne paměť neklame, tak se pekla kolem hodiny. To, že jsem u ni zapomenul na potření bílkem jsem si vzpomenul až při mytí nádobí. Až na ten vnější vzhled jsem s letošní verzí spokojen. Oproti minulým verzím, kdy jsem dělal, kvůli Remosce, menší verze, se mi tentokráte se silnějšíma pramenama mnohem lépe pletlo.