Původně jsem si chtěl zaběhnout na Ještěd, jelikož ale počasí je takové jaké je, tak jsem plán přehodnotil na Konopiště. Z třídenního výletu se tak stal dvoudenní a trasa méně vyhlídková. To, že viditelnost bude stát za starou bačkoru, jsem pokládal téměř za jisté, otázkou mi bylo, jak se vyrovnám se zátěží a zimou. Ani na jedno jsem zrovna natrénováno neměl. Continue reading
Při mém filmovém pondělku jsem tentokráte rezignoval na českou produkci, v nabídce totiž byla jen pohádka a svůdník Macháček. Ani jedno mne nelákalo, zato mně zaujal francouzský film Co Jsme komu udělali? (Qu’est-ce qu’on a fait au Bon Dieu?). Výběru jsem nelitoval ani minutu, bavil jsem se totiž od začátku až do konce. Continue reading
Na neděli jsem potřeboval udělat nějaké jídlo, které bych mohl rychle servírovat a nevytvořit kolem toho mnoho smradu. Rozhodnutí padlo na fishcaky s tím, že je připravím den předem a pak je jen ohřeji v remosce. Dají se uplácat z jakékoli ryby, já se rozhodl pro lososa. S přílohou jsem si starosti dělat nemusel, protože se jí povětšinou se salátem, který jsem koupil již namíchaný v obchodě a pak k němu přidal jen trochu oleje a octa. Continue reading
Příprava na Běchovice mne mentálně přenastavila z “odpočinkových” běhů na snahu o rychlejší tempo a knížka o Vlastíkovi toto ještě podpořila. Když jsem byl v Londýně, tak jsem chtěl místo každodenních kratších běhů zařadit radši méně dlouhých, abych měl svůj týdenní 50km limit splněn za pár dní a zbyl mi čas na muzeum. Jako optimální vzdálenost mi vyšlo 21km a já se téhle vzdálenosti držel tři týdny. Abych se vyhl zpomalování, tak jsem si stanovil, jak rychle poběžím a kupodivu se mi to až na jedinou vyjímku vždy povedlo. Continue reading
O běžcích z historie ČSR, ČSSR a ČR nevím prakticky nic. Čestnou vyjímkou je Emil Zátopek a teď i Vlastimil Zwiefelhofer. Knížka, která je vedena formou rozhovoru, začíná dětsvím a přenáší nás tak do padesátých let. Celé to působí velice uvolněně. Téměř idylické dětství na jihočeském venkově, první běžecké úspěchy ve škole, dobří lidé okolo, prostě pohodička. Knížka je sice běžecká, takže tu jsou i statistiky a spousta časů, ty ale vlastně tvoří jen základ pro pěkné a zajímavé vyprávění o životě a pohledu na svět Vlastimila Zwiefelhofera. Continue reading
V Cornwallu právě probíhá filmový festival a my jsme zašli na Night Moves. Popiska k ději byla taková, že se tři environmentalisté rozhodnou vyhodit do vzduchu kontroverzní vodní elektrárnu a pak mají problém se s tím vyrovnat. Film měl celkem dobré recenze a tři hlavní herci jsou všichni celkem známí, čekal jsem tedy dobrou podívanou. Byl jsem zvědav nejen na důvod, proč by ekolog vyhazoval do vzduchu přehradu, ale i na pěknou přírodu okolo. Zklamán jsem byl jak z prvého, tak i z druhého a vlastně i ze všeho ostatního. Continue reading
Vyšlo mi to tak, že jsem měl v úterý odpoledne volno mezi klientama a tak jsem řešil, co budu dělat. Práce mi měla končit v poledne a vlak mi odjížděl až po jedenácté večer. Jak nadpis prozradil, rozhodl jsem se pro tenis. Důvodem bylo, že jsem chtěl vidět hrát Federera na živo, než ukončí kariéru. Nevím přesně proč, ale je to pro mne snad jediný sportovec, který v sobě má noblesu. Nebo mi to aspoň tak připadá. Štěstí mi přálo a jeho zápas vyšel právě na středu. Pro mne dost překvapivě byla jména do dnů zařazována teprve den před zápasem. Pár lístků ještě naštěstí k dispozici bylo a já se tak mohl vypravit do londýnské O2 arény. Continue reading
U příležitosti dnešního přistání modulu Philae ze sondy Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, jsem včera odpoledne začal číst Vernův román Na kometě. Poslední řádky jsem zlouskl před necelou hodinou, takže děj mám ještě čerstvě v hlavě. I když názvy nejznámnějších verneovek znám, tak si nejsem jistý, jestli už jsem nějakou četl a dočetl. Je tedy dost možné, že toto je má první, což je asi krapet ostuda. Oproti dnešku, kdy pozemská sonda letěla ke kometě, si v knížce kometa nabrala kousek Země. Děj je asi celkem známý a tak jenom co mne zaujalo: Continue reading
S popisováním mých muzejních návštěv jsem celkem ve skluzu a fotky se hromadí. Abych to trochu prošťouchnul, tak pár dní přeskočím a napíšu kousek dneška. Po doprohlídnutí jednoho úseku, mi totiž ještě zbývala asi hodina volna a když se teda teďka hraje v Soči o Mistra světa v šachu, tak jsem se zašel podívat na Lewisovy šachy (The Lewis Chessmen) do oddělení evropského středověku. Prý to jsou nejznámnější šachy na světě, původem nejspíše z Norska, ale nalezeny na severu Skotska. Cestou k nim jsem procházel expozicí hodin a už vím, kam se podívám příště. Continue reading
Kombinace pěkné počasí + prostředek týdne, vyústila v menší počet lidí v muzeu a já se tak vypravil na výstavu Witches and wicked bodies v Brittském muzeu, která tu bude až do 11.ledna. Naprostá většína exponátů byly černobílé rytiny a kresby. K vidění bylo i několik váz, jeden plakát a pár otevřených knížek s ilustrací. Opět dám místo slov raději přednost obrázkům. Jelikož se jedná o dost detailní kresby, tak jsem začal nahrávat fotky v trošku větším rozlišení – místo 72dpi to je 96, to jen taková technická poznámka, kdyby se to chovalo nějak divně. Continue reading