Stejně jako loni a předloni i letos jsem si u cesty koupil svazek narcisů. Tentokráte jsem si dal pozor a necpal jsem je do úzké vázičky, aby to nedopadlo jako minule a vykvetly jak měly. Continue reading
Naplánoval jsem si delší cesty na rok 2015. Trošku jsem se rozjel a tak letos asi moc přebytkový rozpočet mít nebudu. Nejdříve jsem měl takový užší výběr, pak jsem se ale rozhodl nevybírat a zkusit vše. V březnu mne tak čeká Nepál, (pravděpodobně) v květnu Japonsko a nejspíš někdy po prázdninách Kyrgyzstán. No a jelikož mi v lednu končí platnost pasu, tak by to možná chtělo zařadit i Izrael. Continue reading
Velmi milé překvapení mne čekalo dneska po poledni, v podobě, na můj průměr, velmi dobrého běžeckého tempa. A nebylo to tak, že bych se záměrně snažil o rychlost, ta se prostě zjevila. Oproti dvoum předchozím běhům na stejné trase z minulého týdne, jsem byl najednou v průměru o 40s na km rychlejší a to jsem ještě vyběhával kopečky, ve kterých jsem předtím přecházel do chůze a zastavoval stopky. Nakonec jsem nebyl spokojený pouze s tempem, ale i s načasováním, vešel jsem se totiž zrovna mezi kroupovou a dešťovou průtrž. Continue reading
Teda aspoň se o to dneska pokusím. Máme za sebou Popeleční středu, do Velikonoc tedy zbývá jižjen šest týdnů, já tu dokonce už viděl i rozkvetlou (asi) třešeň a tak není zas až od věci, začít si jaro dřív, než jak nám to astronomové spočítali. Continue reading
Z počátku to tak nevypadalo, ale po dnešním ránu si mohu odškrtnout plavání za únor. Podle webu mělo mít moře 10-11°C, teploměr mi ale naměřil pouhých sedm. Kotníky rozhodně dávaly za pravdu teploměru. Problém asi bude v hloubce ve které se měří, anebo v denní době. Já to měřím na mělčině, kde bude mít velký vliv i teplota vzduchu. Dneska bylo zataženo s 5°C. Pokuď je oficiální měření dělaný ve větší hloubce, tak se to tak neprojeví. Já dál jak po pás nešel. Continue reading
Žádná revoluční trasa to nebyla. Jednalo se vlastně o to samé, co jsem šel loni v dubnu, jen tentokráte jsem neodbočoval u zahrad, ale doběhl jsem až k řece Helford. Na druhé straně jsem to pak nevzal přímo domů, ale zaběhl jsem se až do centra Falmouthu. Jak jsem měl předchozí den volné odpoledne, tak dneska se jednalo o celý den. Continue reading
Od klienta v Ascotu jsem po noční pokaždé odjížděl do Wokingu, abych se vyspal. Po poslední noční to bylo trochu jinak. Auto totiž mělo zůstat v Ascotu a než abych vážil tříhodinovou cestu hromadnou dopravou, raději jsem se vyspal v autě a odpoledne se proběhl po okolí. Vlak k dalšímu klientovi mi jel až před půlnocí, takže času jsem měl hafo. Continue reading
V práci to mám teďka tak, že nebydlím u klienta, ale v podnikovém baráčku a do práce dojíždím. Každý den 11mil tam a 11mil zpátky, tedy asi 35km denně. Teďka o víkendu to byl klídek, žádnej provoz, za 25 minut jsem byl na místě. Ve všední den jedna cesta zabere klidně i hodinu. Dneska mne čeká poslední cesta na noční a tak jen pár řádek o autu, ve kterém jezdím. Jedná se o Renault Clio, některé moderní vychytávky v něm jsou dobré a některé mne zase dráždí. Continue reading
Tak tuhle knížku jsem objevil v knihovně u klienta a už po přečtení pár stránek jsem došel k názoru, že bude lepší, když si koupím svoji vlastní anebo si seženu verzi do Kindlu. Důvodem byla svědící ruka, která by podtrhávala jak divá. Spousta zajímavých informací a náhled do japonského myšlení dělá z této knížky velmi zajímavé čtení. Continue reading
Dlouho tu už nebylo žádné jídlo a tak přihazuji takovou zimní kejdu. Zimní proto, že by se suroviny měly dát nálezt v komoře i v tuto roční dobu a kejdu, protože to tak prostě vypadá. Já tyhle jídla podobná kaši mám rád. Takové jednoduché jedení to je. Lžíce, miska a už se dlabe. Continue reading