Dva dny mi zabrala tahle cesta a oba uplne rozdilne. Prvni bylo teplo a slunecno, druhy bylo zatazeno a snezilo. Z 3440m jsem vystoupal do 4730m.n.m.
Continue reading
Tak ryze pres noc zafungovala uplne zazracne na objektiv. Veskera vlhkost je z nej pryc. Stopy po kapkach sice trochu videt jsou, to by ale az tak nevadilo. Horsi je to s telem. Continue reading
Dneska jsem konecne dosel do Namche Bazaru. Kolik kopcu jsem slezl a vylezl radeji nepocitam. Tady je, den po dni, jak mi to slo i neslo.
Continue reading
Mam za sebou letecky presun a zitra mne ceka autobusovy. Pri letu z Prahy bylo krasne jasno a tak byly pekne videt Tatry. V Dubaji byl natolik tezky vzduch, ze jsem byl rad za klimatizovanou halu. Cekani tu bylo dlouhe, ale nakonec jsem se dostal i do druheho letadla, kde zas byla celkem pekne videt Himalaj. Continue reading
Přijde mi, že dovolené se nejlépe plánují, když je na ně ještě spousta času a jak se termín blíží, tak má ochota někam jet, pomalu vyprchává. Asi se ozývá mé vnitřní líné já. Nakonec jsem ale vždycky rád, že se vykopu. To samé platí i pro nadcházející cestu. Jako obvykle nechávám vše na poslední chvíli. Představa, že mne ještě něco (pravděpodobně) horšího čeká už za necelé dva měsíce zase! Jestli to Japonsko náhodou nepřesunu… Continue reading
Když jsem minulý týden slyšel, že už jsou v ČR vidět motýli, tak jsem tomu moc nevěřil. Po mém nedělním příletu jsem to považoval za úplně nereálné. No a teďka ve středu, jak bylo teplo a slunečno, tak jsem také nějaké viděl. Samé modrásky. Dva na Ládví a jednoho v Čimicích. To všechno při běhu do Tróje, kam jsem vyrazil v rámci kopečkového tréninku. Krpál u Velké skály je totiž prvotřídní. Continue reading
Dneska jsem si dal takový dvoufilm. Spojovacím prvkem filmů je divoká příroda. V prvním případě norská (Proti přírodě), v druhé severoamerická (Divočina). Byl to tedy takový pomyslný souboj Evropa vs USA. Za sebe mohu říct, že to u mne vyhráli Američané a to celkem velkým rozdílem. Continue reading
Někdy na počátku roku jsem slyšel písničku od Kate Bush – Wuthering Heights a vybavil jsem si, že jsem si chtěl, už několikrát, stejnojmennou knížku přečíst. Vůbec jsem nevěděl o čem to bude, přitahoval mne jen ten název – Na Větrné hůrce. Čekal jsem spíš něco jako romantickou pohádku a tak jsem byl trochu zděšen 🙂 Continue reading
Zajímavých filmů je teďka v kinech povícero a tak asi nezůstane jen u filmového pondělí. Chtěl jsem jít na český film a na výběr jsem měl tři. Kobry a užovky, Ghoul a Vybíjená. Na horor jsem opravdu náladu neměl, Vybíjená má na čsfd mizerné reakce a tak jsem se rozhodl pro Hádky. Z traileru jsem čekal těžkou depresi, ale nakonec to tak strašné nebylo, za což jsem byl rád. Continue reading
Čistě na základě faktu, že hlavní postava je robot s roztomilým jménem Chappie, jsem čekal něco ve stylu Wall-e, jen brutálnější. Ano, Chappie je sympaťák, jehož režisér párkrát použije k citovému vydírání a ano, ve filmu se pár (opravdu jen pár) brutálních scén objeví, ale i tak jsem byl filmem překvapen. A to příjemně. Continue reading