Tak něco podobného jsem v kině už dlouho neviděl. Díky tomu, že to bylo úplně stupidní a bez příběhu, tak člověk vlastně nemá jinou volbu, než dát odpočinout šedým buňkám a “soustředit” se jenom na obrázky. Tady přichází na scénu, pro mne zajímavá a svěží, kamera, která dává filmu šťávu, a která způsobila, že se mi film nakonec celkem líbil. Znovu bych na něj ale nešel. Continue reading
Teda, že by se mi po tom cestování chtělo něco dělat, to teda nechce. Včera se mi podařilo alespoň přehrát fotky do počítače a přejmenovat je. Vedlejší efekt této aktivity je, že vím přesný počet souborů, které budu muset projít a nějakým způsobem probrat. Je jich 1108. Do dalšího zpracovaní postoupí tak každá pátá fotka. Doufám, že roztříděno, upraveno a připraveno budu mít tak za dva týdny. Do té doby sem dám určitě i pár shrnutí, která už mám v hlavě. Jen se mi do toho dneska (ani včera) zatím moc nechce. Krom prstů dávám oddych i nohám. Včera jsem si jen zaběhl na pláž, což byly tři kilometry a dneska budu asi na nule. O víkendu už zase začnu tělo trochu zaměstnávat, teď mu dávám pohov. Continue reading
S hodnocenim pokoje jsem byl krapet optimisticky. Jeho vyraznou slabinou, ktere jsem si vecer nevsiml, je okno vedouci do zdi a to asi jen metr vzdalene. Cely prostor je do toho prikryt spinavym sklem, takze svetla oknem projde minimalne. Do toho dopoledne nesel proud, takze jsem si nemohl ani rozsvitit. Resil jsem to otevrenyma dverma, to celkem dostacovalo.
Continue reading
Ctyry dny pochodu a jeden den v jeepu a jsem opet v hlavnim meste Nepalu. Pesi cast mela takovou zvlastni atmosferu a tak, kdyz na to prisla rec, jsem stejnou vec doporucoval i ostatnim. Plne bych si za tim stal, nebyt te strasne cesty jeepem ze Salleri. Jeste ted mam plice jak hornik po vyfarani a jen doufam, ze se ten prach do zitra nejak vstreba. Continue reading
V pondeli jsem si konecne zlepsil naladu prepychovym vyhledem z Gokyo Ri, ktery se mi zdal i lepsi, nez o nekolik dnu starsi, Kala Patthar. Co mi uz ale leze krkem, je snih. Nastal tak cas sestoupit do nizsich vysek. Continue reading
Vikend se nenesl uplne v nejlepsim. Oba dva dny jsem prakticky nic nevidel (anebo videl o dost mene nez jsem ocekaval), za to jsem byl ale po kazdem z nich uplne vyrizenej. Continue reading
Po krasnem vyhledu na Everest, byl cas se podivat do Zakladniho tabora, odkud vyrazeji horolezci na jeho vrchol. Po tomto vyletu jsem se trochu vratil (do Lobuche) a odtud jsem dnes rano vyrazil k prusmyku Cho-La, kterym bych se mel dostat do Gokyo. To ale az zitra. Zbytek dneska budu travit v Dzonglhe. Continue reading
Tenhle prispevek bude hodne o fotkach zasnezenych hor. V uvodu si jen postezuji na ubytovnu, kde v osm vecer vypli proud, voda na zachode byla zmrzla a v pokoji jsem mel -4 stupne. Vsechno bych pochopil, ale ubytovani stalo 500NPR, coz je vic jak dvounasobek normalni sazby. Tak a ted k tem horam. Continue reading
Noc nakonec nebyla tak strasna. Jak jsem se nabalil a dal na sebe dve periny, tak jsem se pak v noci trochu odstrojoval. V pokoji jsem mel myslim -3. Probudil jsem se do zasnezeneho slunecneho rana a byl cas neco delat. Continue reading
Nevím, jestli je to řidkým vzduchem anebo je to nějaká darwinovská adaptace, ale v pokoji na posteli se mi objevila takhle barevňoučká kočka. Jiný kraj jiný mrav?
Continue reading