Po té, co mi hrubě nevyšel plán přechodu hor do Karakolu, jsem potřeboval oddech a břeh jezera Issyk-Kul se vyloženě nabízel. Na mapě jsem si našel místo mezi tímto obrovským jezerem a malinkým Slaným. Ukázalo se, že na se na tom místě dá ubytovat a tak jsem tu strávil klidných několik dní na měkké posteli v jurtě se zajištěným stravováním. Continue reading
Tak konečně něco o červnovo-červencovém Kyrgyzstánu. Z toho tu byly zatím jen První dojmy z Biškeku a tak by se hodilo přidat i něco dalšího. Při psaní o něčem, co se událo před půl rokem už chybí takový ten prvotní zápal a tak se spíše soustředím na to, jaký dojem na mne každá část udělala a vyhnu se popisování trasy. Fotky jsou všechny v galerii a tak dám přednost videu. První částí budou hory, ze kterých jsem toho chtěl vidět mnohem více, ale kvůli ztracení cesty se tomu tak nakonec nestalo. Co jsem potom slyšel, tak nahoře bylo ještě celkem dost sněhu, který ale rychle ubýval a o dva týdny později už to prý problém nebyl. Continue reading
Při nedělním běhu jsem se v celkovém součtu přehoupl přes deset tisíc kilometrů. Tohoto milníku jsem dosáhl týden před čtvrtým výročím prvního vyběhnutí. Co se tedy mezi 15.lednem 2012 a 10.lednem 2016 změnilo? Continue reading
Tak jako loni i letos jsem prolezl fotky a ke každému měsíci vybral jednu. Za rok mi přibylo dalších 2900 záběrů z nihž polovina je ze dvou dovolených. Ještě stále je nemám kompletně uspořádané k archivaci, což je další z malých restíků, které se mi překlopily do roku 2016. Stejně jako loni byly některé měsíce nabitější než jiné, ale tak to asi bude i nadále. Continue reading
Truro je hlavní (a jediné) město Cornwallu a první, co z něj při příjezdu vlakem uvidíte, je Katedrála Blahoslavené Panny Marie. Z čelního pohledu je silně podobná bazilice sv. Ludmily na Míráku, se kterou má podobnou i dobu vzniku – přelom 19. a 20.století. Já v ní byl zatím jen jednou a to bylo před Vánoci či Velikonoci a zrovna tam zpíval v rámci bohoslužby sbor. Sice to bylo moc pěkný a já si tu půlhodinku užil, ale vnitřek jsem si neprošel. To jsem napravil až teďka a pořídil z toho i pár fotek. Continue reading
Příjemně jsem se pobavil, žádné vulgarity ani obscénosti. Příběh je jednoduchý. Snadno dojatelný, vytrvalý a zodpovědný Brad (Will Ferrell) pomaloučku získává přízeň a důvěru nevlastních dětí a když se mu to konečně podaří, tak se objeví jejich biologický otec Dusty (Mark Wahlberg). Nejenom že je svalnatej, má motorku a umí postavit báječnej domek na stromě, ale ještě k tomu pořídí dětem psa. Souboj otců o lásku dětí (a také ženy) právě začal. Continue reading
Běhání u Ruddingtonu nic moc, ale velkou výhodou bylo, že se dalo vyhýbat blátu a zároveň neběžet jen ulicema. Zima je v Anglii bída ani ne kvůli zimě samotné jako spíše kvůli dešti, od kterého se pak všude dělá bahno. Tady to teda naštěstí nějak extrémní nebylo, už jsem zažil horší. Za ten týden co jsem tu byl jsem vybíhal pořád stejným směrem a sice do Rushcliffe Country Parku. Tam totiž vedla má hnedka první cesta za světla a bez deště. Continue reading
Opět tenoučká knížka, jen tentokráte není plná fyziky, ale vypráví příběh z jedné lodi plavící se z New Yorku do Buenos Aires, kde hlavní ůlohu hrály šachy. Na jedné straně byl arogantní šachový velmistr z Banátu, který je sice v šachách nejlepší na světě, jinak je ale intelektuálně zaostalý. Druhým charakterem je inteligentní a skromný Vídeňan, který šachy nehrál už přes dvacet let a nad nímž se vznáší trauma z psychického mučení od Nacistů. Uprostřed je autor, který celý příběh vypráví. Continue reading
Závěr roku patřil zanedbaným stránkám s fotkama z cest. Konečně jsem se tak dostal k loňským Alpám a měl tak srovnání starého nikona (D80) s novým (D7100). Rozdíl mi přišel opravdu podstatný. Oproti fotkám z Kyrgyzstánu postrádaly ty alpské ostrost a i barevný kontrast byl slabší. Fotky z nového nikona mi přišly mnohem čistší, pominu-li různé nečistoty které se usadily na objektivu po jeho vykoupání. Krom MontBlancu a Kyrgyzstánu přibyl i Nepál s trekem k Everestu, z krátkých výletů pak Brusel. Ještě stále zbývá doplnit Amsterdam či Anglie, ale to hlavní jsem stihl a na dovolenou tak budu moci vyrazit bez větších restů. Zbývá mi už jen dopsat Kyrgyzstán sem na blog a pak ještě plánuji dát fotky i na papír, to ale zatím počká. Continue reading
Původně jsem chtěl Novoroční příspěvek odbýt jenom fotkou a nadpisem jako loni, ale během 8km běhu za tmy a v dešti jsem se rozhodl, že se trochu rozepíši. Nadpis měl být takovýto – Ať je opičácký rok 2016 prost strachu v srdci přeji. Je to dost krkolomné, ale chtěl jsem do něj dostat ideu, abysme si všichni dávali pozor a nechovali se kvůli vnitřnímu strachu jako lidé s nízkým rozhledem, kteří vidí vše negativně. Continue reading