Další knížkou ze sloupské knihovničky byl Ptačí svět od Jana Vrby, která mi padla do oka hlavně kvůli tomu, že bych ji mohl, za ty necelé dva dny co mi na Moravě zbývaly, stihnout přečíst. Prvorepublikový sloh jsem tak vyměnil za příjemně uvolněné vyprávění myslivce, tak trochu připomínající vyprávění pro školáky. Ona ta knížka asi je určena a priori pro děti povinné základní školní docházkou… Celkem je tu 57 ptáků, přičemž každému je věnována dvoustránka. Tím, že se jedná o druhy trávící alespoň část roku v ČR, tak je většina obecně známá, u některých bych si tipl že se jedná o ptáky, ale nebyl bych si úplně jistý jak vypadají – brkoslav, mlynařík, no a někteří byli pro mne naprostou neznámou – ořešník, šoupálek, pochop, brávník nebo skorec. Dále opět ukázky z knížky samotné a to jak textové tak i obrázkové. Continue reading

Jsem krapet pozadu s knížkama. Tohodle Čapka jsem si vytáhnul z knihovny ve Sloupu a rozhodně nebyl problém ho stihnout, za těch pár dnů strávených tam, přečíst. Tak nějak potěšilo, že máme hodně podobnej názor na Londýn i na anglický venkov. Název trochu klame, protože krom Anglie je tu pár stránek věnováno i Walesu a Skotsku. Anglické listy byly snad první knížkou, po jejímž přečtení jsem měl chuť také něco napsat. Podobný efekt, jako když někdo píše o borůvkách a zavařování a vám se hnedka chce dělat koláč nebo borůvkové víno. Jak jsem tak přepisoval své výpisky, které tvoří, spolu s obrázky, zbytek tohoto příspěvku, tak jsem si říkal, že kdybych viděl podobný článek v dnešních novinách, tak bych si myslel, že autor se autor snaží být zajímavým užíváním interpunkce. Tolik středníků jsem snad ještě neviděl. Nevím jestli to byl Čapkův styl a nebo jestli se jen změnila doba. Já jsem tady na tom blogu snad středník ve větě ještě nepoužil. Rozhodně netvrdím že to ruší, jen mi to připadlo zvláštní. Continue reading