Na lednové frekvenci zdejších příspěvků je vidět, že to zatím není můj nejaktivnější vstup do nového roku. Budu se to teď snažit trochu dohnat a to jak rekapitulací uplynulého roku tak i něčím aktuálnějším. V pondělí jsem se třeba cestou od zubařky, která mi nasadila mou první korunku, stavil v Malém sále kina Světozor, kde byla projekce Tří billboardů kousek za Ebbingem. Tento film je od stejného režiséra který točil V Brugách, které se mi líbily a i novinka měla dobré recenze. Je to sice hollywoodský film se známýma hercema, ale naštěstí se vymyká tvorbě posledních let. Příběh sedí, je civilní, všechno dává smysl, nic neruší, žádné moralizování ani nadbytečné násilí, výborní herci. Je to hodně o takové té nasranosti, takže úplně rodinný film to není, hrubé mluvy je tu zhusta a ani násilí tu nechybí, vše je nicméně, jak už jsem psal, užité v tak akorát míře. Nechybí ani vtipné (spíše černé) momenty, které jsem vnímal o to více, o kolik se paní vedle mne smála. Moc nemám co bych vytkl. Poselství vyznívá dobře a konec vyzívá k přemýšlení. Určitě nejlepší film jaký jsem letos viděl v kině 🙂