Opět další dlouhý běh. To že se mi ve dvou týdnech podaří si dvakrát zaběhnout 21km jsem opravdu nečekal. Předem přichystanou trasu jsem neměl a tak jsem běžel podle nálady, někde odbočil, někde ne a párkrát jsem se i vracel. V plánu jsem měl jen zastavení se u římského amfiteátru, který je hnedka vedle města, jinak to bylo nazdařbůh. Podvečerní sluníčko slibovalo pěkné fotky a tak jsem vzal i foťák.
Cirencesterský amfiteátr je sice na první pohled rozpoznatený, ale žádné zbytky zdiva se tu nedochovaly.
Kolem bylo pár tabulí s předpokládaným vzhledem v minulosti, kdy to nejspíše byla mohutná dominanta celého okolí.
Zajímavý baráček s cedulkou poukazující na používání dešťové vody na zahrádce a kamennou postavičkou sdělující, že psa se bát nemusíte, člověk je ten co je nebezpečný.
Budova Zemědělské univerzity.
Mezi poli byli vidět malí zajíci.
Nad poli zase třeba letadlo AVACS mířící nejspíše na blízké vojenské letiště. To je jediné v Evropě, které Američané využívají pro těžké bombardéry, které odtud lítaly třeba do Iráku.
I tady roste řepka.
Exkluzivní pastvina pro ovce a zajímavá cesta k domu.
Jak se stmívalo, tak začaly mizet barvy. Za normálního světla by kvetoucí růže před oknem vynikly mnohem lépe.
Tím, že bylo jasno, tak jsem dobíhal ne za úplné tmy. Kostel bohužel nasvícen nebyl a tak jsem se spokojil alespoň s hospodou.
Bez pauz na focení jsem to stihl těsně pod dvě hodiny, vlastně jsem se nikde nestačil pořádně rozběhnout. I se zastaveníma to byly skoro tři hodiny.