Zjevně mi dochází invence na nadpisy 🙂 Dnešek jsem měl naplánovaný tak trochu jako úřední. Krom zaplacení daně z nemovitost mi z účtu odešly i peníze na zářijové Běchovice a zpáteční letenku do kyrgyzského Biškeku. Před pár dny jsem si splnil i květnové plavání, takže tím se také pochlubím.

S letenkou do Kyrgyzstánu jsem si pořád nebyl tak úplně jistej. Obavy z velkého tepla a tuhého skopového jsem nakonec upozadil. Teď doufám, že se dotlačím do té azbuky. Mám na to tři týdny. Odlet v neděli 21.června, přílet ve čtvrtek 9.července. O pár dní méně, než jsem původně chtěl, ale nic se nemá přehánět.

Ještě dále v budoucnu je poslední zářijová neděle, kterou mám označenou jako běchovickou. Letos to nastavili tak, že při brzkém nákupu je levnější registrace. Nebýt tohoto, tak bych zápis zcela určitě ještě několik měsíců oddaloval. Myslel jsem si, že lepší cenu mají do začátku června, ale je to do jeho konce. Čas tedy stále ještě je. Nevím, jestli to bylo noční hodinou, ale pro placení nešlo použít platební kartu. Zvolil jsem tedy převod z ůčtu a teď čekám na přidělení čísla. Další letošní novinkou je možnost volby, jestli na startovním čísle bude pouze to číslo nebo i vaše křestní jméno či příjmení. Loni bylo bez volby příjmení a připadlo mi to divný, běhat takhle s jmenovkou. Teď jsem se tedy rozhodoval mezi křestním jménem a bezejmeností. Volba nakonec padla na anonymitu a jsem celkem zvědav, až se kolem sebe v tu zářijovou neděli rozhlédnu, co bude nejpopulárnější volba. Už se mi také začíná rozpadávat mé (spací) triko z prvních Běchovic, tak doufám, že to letošní bude příjemné, abych měl náhradu. Cíle na čas nechávám na později…

Ve čtvrtek na Swanpoolské pláži a v sobotu na té maenporthské.

Daně jsou nuda, takže k plavání. Ještě stále není nějaké extra teplo, voda i vzduch mají 13°C. Dost tedy záleží na tom, jestli je jasno či oblačno a jak hodně fouká. Ve čtvrtek bylo ze začátku pod mrakem a ani vítr nebyl nějak extra příjemný, předpověď na další dny byla ale spíš ještě horší. Jako již tradičně trvalo, než si na studenou vodu zvykly nohy a pak už to šlo. Překonal jsem kritickou minutu, pak pět, deset a nakonec jsem vylézal po dvaceti. To už prosvítalo sluníčko, které ale nějak zásadně zahřát nedokázalo. Rychle jsem se tedy otřel a běžel zpátky, s dobrým pocitem, že jsem nevyměkl už po té první minutě. V sobotu pak bylo slunečno a téměř bez větru. Místo Swanpoolu jsem si zaběhl až do Maenporthu a opět strávil dvacet minut ve vodě. Tentokráte bez nějakých velkých tanečků s osmělováním, během asi dvou minut jsem už plaval. Vzal jsem si s sebou i plavecké brýle a tak mám za sebou i prvního letošního kraula. Za květen tedy celkem 40 minut plavání. Spokojenost.