Konečně je úterý což znamená že dlouhý víkend skončil a všude by mělo být méně lidí.

Ranní výhled na Ilfracombe. Ještě to nevím, ale strávím tam dost času a toto “největší město na severním pobřeží Devonu” na mne zanechá dobrý dojem.

Nejdříve ale musím sejít do Hele.

Po projití Hele zpět nahoru na útes. Cestou bylo hned několik vyhlídek, které nabízely dpst podobný rozhled na Ilfracombe.

To už jsem v přístavu, kterému dominuje obrovská plastika. Na jedné z infotabulí psali, že když kolem projíždělo francouzské loďstvo, tak se ženy převlékly do červených kabátů a chodily po kopci, aby to vypadalo, že je město chráněné vojáky, takže první domněnka byla že plastika bude mít co do činění s touto událostí.

Tipoval jsem špatně. Jmenuje se Verity (Pravda) a krom meče…

…má i spravedlivé váhy, ty má ale schované za zády.

Jo a taky stojí na knihách a z její jedné poloviny je jakoby sloupnutá kůže. Fakt zajímavý a na malé město celkem odvážný počin.

V hezkém přístavu jsem si opět dal fish&chips. Naštěstí se pomalu začala objevovat oblaka, takže se pálení mého nosu občas přerušilo. Já si říkal, že bych si měl koupit krém, teď už to asi nestojí zato.

Po obědě jsem se zašel podívat ke kapli nad přístavem, která plní i funkci majáku a je od ní pěkný rozhled.

A zase dolů pokračovat v cestě. O kousek dál se na jiném kopečku třepotá další britská vlajka a tak mám namířeno tam.

Výhled na pláž a divadlo, které vypadá jak chladící věže.

Capstone hill dominuje, krom vlajky, plastika dívky. Kdo by čekal že za ní bude nějaký pohádkový nebo romantický příběh z 19.století tak by se spletl. Jedná se o ruskou studentku Ekaterinu Frolovou, která tu v roce 2000 nepřežila pád z útesů. Toto teda platili ruští rodiče, ale opět jsem si říkal že se jedná o odvážné rozhodnutí dát k tomu souhlas. Nekonvenčí Verity a divadlo plus k tomu socha cizí dívky na jedné z dominant města, to se někdo nebál.

Výhled přímo od Ekateriny dolů na město, které zažilo boom ve viktoriánské době, což je (jako asi na každém britském městě) vidět na klasické architektuře řadových domků.

A toto už je pláž u Lee. Od večera mělo začít pršet a tak jsem hledal nějaké solidnější místo. Doufal jsem v něco se střechou, ale v okolí vesnice nic a tak jsem se usídlil na louce hned vedle moře. Opět odstraňování bodavých popínavin a stíhám to všechno tip top, protože když mám hotovo tak slyším první kapky. Vypadá to že plachta drží, i když zatím jen krape.

A vydržela i solidnější déšť který přišel po půlnoci.