Po WhealMartin jsem měl v plánu přejít ze severního okolí St.Austellu na jižní a zavítat do Ztracených zahrad Heliganu. Po trase z Edenu do muzea, jsem viděl spousty rododendronů s poupaty, které se tu rozšířily v podstatě jako plevel. Trochu jsem se bál, že stejně nerozkvetlé budou i v Heliganu, který je právě pro rododendrony známý.

Cesta k zahradám moc povzbudivá nebyla, od pěti začalo pršet a podle předpovědi mělo pršet celou noc. Změnil jsem tedy původní plán bivaku někde na půl cesty a místo toho dojít až do Heliganu s tím, že tam snad někde bude nějaká střecha kam bych se mohl schovat. Štěstí mi přálo a já se krásně vyspal na verandě záchodků hned u vchodu.

O půl desáté otevírali Tearoom, takže jsem měl pěknou snídani z míchanej vajíček s čerstvým chlebem, rozinkovým zákuskem a konvičkou čaje za pět liber. Tearoom byla víceméně normální napůl samoobslužná jídelna. Zdálo se že někteří lidé tam na snídani chodí pravidelně. Místní to asi úplně nebyli, protože zahrada je na samotě, nejspíš to byli lidé z blízkého caravanového tábořiště. Při včerejším průchodu tímto tábořištěm mne překvapilo, že ač počátek května, jak tam bylo celkem plno.

Zahrada samotná otevírá, stejně jako většina všeho v Anglii, v deset. Krosnu jsem si mohl nechat u milé paní v pokladně, která mi dokonce později odpoledne dovolila využít její zásuvku k dobití baterie do foťáku, což potěšilo. Vstupenka jako taková se stejně jako ve WhealMartin nebo Edenu nekonala, místo toho i zde dostávám kulatou samolepku, tentokrát s palmou. Abych se neztratil dostávám i A3 mapu areálu, celý areál totiž má 80 hektarů.

S rozvojem zahrad se začalo v 18.století a je spojen s rodinou Tremaynů, která tu už pár století žila, budováním vyjížďkových tras kolem Severnich zahrad a okolí. První rododendrony se sem dostaly spolu s ostatní exotickou květenou v druhé půli století 19. Od První světové války pak zahrada až do roku 1990, kdy se začalo s rekonstrukcí, chátrá. Na Velikonoce roku 1992 je pak znovu otevřena pro veřejnost, rekonstrukce stále pokračuje.

Zahrada má tři hlavní části. Northern Gardens je užitná a zámecká část s ovocnými stromy, zeleninou, zatravněnou plochou a rododendrony. Lost Valley pak reprezentuje cornwallskou krajinu a Jungle jak už název napovídá obsahuje tropické rostliny. Rododendrony už bohužel odkvétaly, nějak si ten rozdíl s těma o 20km severnějc nedokážu vysvětlit.

Na jejich www stránkách je pak možné si pustit ptačí zpěv jako kulisu.