Na první zimní den sem dám fotky z mého nedělního běhu. Zima tady je zatím nic moc. Nemrzne, nesněží a je permanentně zataženo. Vzhledem k tomu že ani neprší tak vlastně super prosincové počasí na běhání tedy bez bahna a ledu.

Velká Deštná je stále schovaná za mrakama, ale na kopcích to vypadalo, že tam padnul nějakej ten sníh a tak jsem se rozhodl se na něj zaběhnout podívat.

Z počátku stejně jak při mém 10km kolečku přes Dobré, dnes ale u Škutiny nedržím vrstevnici a sbíhám k pile a dále pokračuji po červené přes eko centrum. Kvůli mimozemšťanům je tu rychlost omezena na 10km/hod já to ale beru volně a tak se snad (určitě) do 10% tolerance vejdu.

Myslel jsem že ten sníh bude hnedka za Dobrým, nicméně ten se pomalu ztrácí za kopečkem a přede mnou stále žádné zimní království.

O nějakej ten metřík výše to při pohledu na jih vypadá stále stejně nicméně směrem k horám…

… už konečně vidím zimní motivy.

Místo sněhu mne ale čeká led. No nic, alespoň něco. Na fotkách vypadá skoro i líp.

Když trochu foukne tak led na větvíc pěkně praská. Naštěstí ho není tolik takže i když občas spadne tak jen malé kousky a po polňačce tak postupuji bez obav výše.

Led se drží převážně na větvích listnáčů, na jehličnanech jsem ho viděl jen na tomhle pahrbku.

Přes pole vidím pěkně zmrzlé stromy a tak scházím z cyklostezky a mířím si to přímo k nim. Jmenuje se to tu Stará Náves (650m.n.m.). Po šesti kilometrech se tu se mnou kvůli vybité baterce loučí hodinky a já už výše nepoběžím. Než se začnu vracet tak ale ještě několik fotek:

Kdyby svítilo sluníčko tak by to tu bylo ještě hezčí to by tu ale také asi nebyl ten led. Je tu příjemná pichlavá zima ale pod nulou moc není. Při napojení se na silnici se vydávám (špatně) doprava, takže místo plánované cesty přes Lomy to beru přes Sekyrku a na hlavnější silnici se napojuji až v Osečnici.

Aby tu nebyly jen krajinky 🙂

Je to stále z kopce ale trochu dál než jsem myslel. U Prolohu odbočuju k Brocné a to už je vidět věžička újezdecké zvonice.

V Žabně si zahraju na pošťáka a pak honem rychle do lomu…

… podívat se na vodopád…

… a na nový kus asfaltky. Doma mne čeká několikrát ohřívaný oběd a musím říct, že rozvařená rýže ve varném sáčku byla výborná, takovej jemnej knedlík. Důvodem mého zpoždění byla trochu delší cesta zpátky. Po podívání se do map to vypadá tak, že to bylo šet kilometrů tam a čtrnáct zpátky. Skoro bych ani nevěřil že bych po prolenivělém roku 2020 ještě uběhl 20km ale je to tak.