Prý mi tu chybí zážitky z práce. Žádné supernapínavé příběhy nemám a tak aspoň popíšu jeden takovej normální den tady v Llanishenu. Dny jsou tady dost podobný a tak je celkem jednoduchý je popsat.

V domě, kde bydlím s Paulem (klient) a jeho rodinou mám svůj pokoj v patře. Ráno vstávám v sedm, abych sešel dolů a pomohl Paulovi překulit na levý bok. Kulení je každý čtyry hodiny a děje se proto, aby se netvořily a nebo nezhoršovaly proleženiny. Pak se vyrážím proběhnout a po doběhu snim banán, který zapiju gainerem a dám si ještě na hodinku šlofíka.

V deset následuje překulení na záda a pomoc s hygienou. Někdy v průběhu snídaně, která se skládá z müssli, jogurtu, banánu, toastu a kafe přichází zdravotní sestra. Ta ošetří dvě proleženiny na bocích, což zabere asi půl hodinky. Pokud jsem nenakrmil kočky a rybičky před desátou tak tak činím teď. Naskládám nádobí do myčky a ranní rutina je za mnou.

Do tří hodin není moc co dělat a tak mám čas na müssli i já. Kolem jedný mívá Paul většinou nějakou svačinku. Ve tři se pak kulí na levý bok. Po překulení jdu nakrmit asi třicet holubů co jsou na zahradě ve dvou kotcích. Poté asi každý druhý den jdu nakoupit do nedalekého Sainsburrys, pokud je třeba zajdu do lékárny.

V pět jsou prášky a do sedmi kdy se mění pozice na pravý bok jsem většinou opět bez práce. V deset zpět na záda a připravit večeři, která se skládá z cereálního chlebíčku s paštikou, rozinkové bulky, banánu a kafe. Pak už jen zkontroluji, jestli maj kočky co žrát a jdu spát. Pokud není jeho dcera doma tak pak ještě zhasínám světlo nad teráriem, která pak ráno opět rozsvěcím.

Trošku se liší dny, kdy Paul nezůstává celý den v posteli, to bývá čtvrtek a neděle. Tyhle dny pak zahrnují více uklízení jak v domě tak i v holubníkách. Teď maj holubi i mladý a tak je na programu i kroužkování.

Ve tři ráno je převal na levý bok. A to je asi tak všechno, nic extra.

A úplně nakonec krátké video z prázdnějšího holubníku.