Začnu opět předpovědí počasí. Ta byla, že nějaký tři hodiny odpoledne bude foukat silný, zbytek dne jen takový normál (kolem 30km/h). Už za tmy se několikrát budím tím, jaký mi stan ve větru dělá rámus, a když už to psychicky nedávám, tak vstávám a balím. Právě když dávám stan do fuksaku tak mi zvoní hodinky nařízené na čtvrt na sedm. Naštvaně hážu bágl na záda a jak na to tělo nebylo úplně připravené, tak je cítím až do večera. Fouká fouká a mně se po nějaké době daří najít místo, které je alespoň trochu kryté, abych se nasnídal. V tu ránu přichází přeháňka, naštěstí ale jen drobounká. K jídlu si dávám jen oříšky s tím, že se pořádně najím až v Porthlevenu, které je na dohled.

Jeden z porthlevenských dvorků nepůsobil moc organizovaně, majitel v tom řád ale určitě nějaký mít bude.

Na pláži tu měli spoustu mořské pěny, vytvořené divokým počasím, kterou vítr rozfoukával až nahoru na silnici.

Městečko bylo v závětří a tak jsem pojedl bagetu s humusem a pak ještě druhou s Philadelphií. Posilněn razím dál a za chvíli vidím první ruiny průmyslové minulosti Cornwallu.

Většina takovýchto staveb tu sloužila k odčerpávání vody z šacht (povětšinou) cínových dolů.

Pláž v Praa Sands a velice zvláštně umístněný bunkr na pláži. Dřív byl asi na útesu, který se sesunul, jinak si to nedokážu vysvětlit. Při přílivu v něm totiž musí být voda.

Před cestou jsem si koupil nové ponožky a nevydržely ani měsíc. Díry se objevily na obou dvou v rozmezí dvou dnů. Ještě že mám další dva páry.

Dřív bývala dole pěšina, teď už tu jsou jen cedule a pěkný výhled.

Kolem šesté konečně končí fičák a je nálada registrovat i drobnosti, jako třeba tenhle kůl se znakem Pobřežní cesty a v něm zaražených měděných mincí (nejmenší místní nominál – 1 a 2 pence).

Po přejití jednoho z výběžků se najednou objevuje silueta St.Michaels Mount, kláštera na přílivovém ostrůvku u Marazionu.

Mám v plánu spát s výhledem na něj a tak se přibližuji víc a víc až docházím kousek za vesnici Perranuthnoe, kde je pěkné místečko. Na stan to tady moc není a tak doufám, že nebude pršet. Nemělo by, i když malá šance na přeháňky je.

Za klášterem se pomalu rozsvěcují světla Penzance a já jdu pomalu spát. Tohle je prakticky fotka ze spacáku.