V pondělí byl opět čas jet do práce. Původně jsem měl v plánu letět z Prahy s British Airways, které ale zvedly cenu letenky (než jsem se jí rozhoupal koupit) z kč 2500 na 15000, a tak jsem raději zvolil variantu s odletem z Brna s Ryanair za tři stovky (plus cca tisícovka za zavazadlo). Kvůli této změně jsem měl, místo celého odpoledne, jen necelé dvě hodinky mezi opuštěním hotelu a odjezdem z Prahy.

Dopoledne na hotelovém balkónu.

Jednorožec u Rudolfina na Alšově nábřeží.

S krosnou jsem neměl v úmyslu nějak významně chodit, a tak jsem sedl na lavičku s výhledem na Vltavu.

Připadalo mi, že ukrajinské vlajky jsou snad všude. Odtud jsem viděl ty na Metronomu a vedle Mánesova mostu.

Na Hlavní nádraží jsem to vzal přes Staromák, kde byly v plném proudu Velikonoční trhy.

Po dojití na nástupiště mi přišla zpráva od RegioJetu, že vlak bude mít 50minut zpoždění, naštěstí jsem měl pro transfer na letiště více jak hodinovou rezervu. Cesta proběhla bez problému a tím, že brněnské letiště je opradu malinké, mi projití odbavením trvalo ani ne čtvrt hodiny, takže spousta času. Foťák jsem nechal v odbaveném zavazadle, fotky tedy žádné. Pohled na Pálavu z letištní plochy byl pěkný, náladu mi jen kazilo, že na letišti bylo vše zavřené a nebylo možno si koupit ani bagetu. Odlet, díky tomu že na ploše jiné letadlo nebylo, s pětiminutovým předstihem oproti plánu. Přílet také o trochu dříve. Fronta pasové kontroly v Londýně zabrala půl hodiny, vlak do centra nicméně stíhám a na Paddington dorážím s hodinovou rezervou. Můj vlak do Cornwallu na tabulích stále není, mají tu ale varování před zpožděnýma a zrušenýma vlakama kvůli srážce člověka s vlakem. Raději se jdu zeptat a s úlevou zjišťuji, že vlak pojede, jen bude asi trochu opožděný.

Jak čekám, tak se jdu podívat před nádraží, kde je čerstvě otevřená nová linka metra Elizabeth Lane. Kousek dál v ulici zaujme člověk v hodinách. Myslel jsem si, že je zevnitř čistí. Pak jsem si všiml, že pravidelně přemalovává minutovou ručičku, aby odpovídala aktuálnímu času. Zvláštní. Nevěděl jsem, jak velké zpoždění bude vlak mít, a tak jsem se raději vrátil na čas plánovaného odjezdu ve tři čtvrtě. Odjížděl jsem deset minut po půlnoci.

Z mých předchozích zkušeností mi přišlo, že noční vlak jede pomaleji a dělá dlouhé pauzy v zastávkách, takže jsem si myslel, že zpoždění snadno stáhne. Po dojetí do Trura nicméně stále hlásí dvaceti minutové manko. Tabule to vysvětluje tím, že někdo ukradl signalizační zařízení. Pro mne to znamená, že mi ujel navazující spoj a já bude muset čekat 40 minut na další. Uvidím jestli mi uznají zpoždění do hodiny a nebo jen nad 15 minut a tím vrácení peněz za jízdenku ve výši 50% resp 25%.

Cesta je konečně za mnou a já mohu posnídat vajíčko od rodičů za pěkného rána s výhledem na moře.