Jako první přišel na řadu tenhle prostor mezi stěnou a linkou. Krásně se tam vešel roh, který býval na druhé straně místnosti a teď překážel ve stodole. Stačilo ho jen trochu zkrátit a bylo. K vidění bude až na dalších fotkách 🙂

Největší díra byla po skříňkách. Objednávka byla na něco nižšího a mamce se dokonce povedlo najít i knihovničky, které se jevily jako ideální.

Ve stodole jsem našel velkou překližkovou desku po autodráze, která chtěla jen minimálně seříznout, srazit hrany…

…na jemno obrousit…

…a natřít magnetickou barvou. To byla má premiéra. Nejtěžší ji bylo rozmíchat, pak už to šlo pěkně. Natíral jsem dokud v plechovce něco bylo a myslím, že to vyšlo na pět vrstev. Čím více barvy se nanese, tím lépe budou magnety držet.

Na zavěšení knihovniček na desku jsem potřeboval skobičky se závitem, které se možná ani nevyrábějí. V obchodě je tu každopádně neměli, takže mi nezbylo než si je vyrobit.

Háčky jsou čtyři, takže vyvrtat stejný počet děr a pak dát z každé strany jednu matičku.

Lakuji jen magnetickou část, zbytek bude schován.

K zavěšení využiji jen dvou původních latí, bude mne tedy čekat i trocha malování. Malíř tu naštěstí nechal zbytek barvy, takže se nemusím bát, že bych měl jinou bílou.

Čtyři šrouby na liště pěkně prolezly čtyřma dírama v magnetické části. Ke spodní liště už jsem jen vrutoval. Pak už jen stáhnout malířskou pásku a můžou začít pokusy o zavěšení knihovniček.

První šla pěkně (ať už jsem začínal s tou na levo nebo na pravo), druhá už byla krapet frustrující. Nakonec se povedlo. Magnetická část minimálně na magnetky funguje, takže s touto částí spokojenost. I ta šmouhatá šedá vypadá pěkně.

Zabydleno. První fáze hotova.

V druhé fázi bude linka a elektrika.

Po odšroubování krycích desek je vidět poškození z předešlého netěsnícího průtokového ohřívače vody. Trocha práce s ocelovým kartáčem a je to mnohem lepší.

Plánem je zrušit mezeru u zdi. To bude vyžadovat, kvůli dřezu, i říznutí do stěn skříněk. Takže odmontovat desku, odpojit vodu a jít pro pilu.

Super, jak teď dál…

Dokonce i prostor v kuchyni se zvětšil o tři centimetry 🙂

Do vzniklého prostoru se hloubkou akorát vešla skříňka, respektive přesahovala jen o milimetr. V zimě, kvůli teplu z kamen, možná bude lepší když tam nebude, na léto ale dobrý. Je to i dobrá podpora pro rozšíření kuchyňské linky. Prkno, opět nalezené ve stodole, je jen o kousek delší, takže zase pro pilu 🙂

Teď ta elektrika. Pri odstraňování pražské stěny, bylo třeba odstranit i zástrčku na ni připevněnou a od té doby nám tu visí takový, ne úplně dekorativní, kousek drátu.

Svorky, které tu použil táta, byly jak pro dráty tak pro kabely, já bohužel omylem přikoupil typ jen pro dráty a jelikož jsem chtěl přidat ještě jednu odbočku pro kuchyňské světlo (to jsem našel ve chlívě ve žlabu), tak je na zdi o další krabičku navíc. Do Solnice pro správnou svorku se mi už totiž opravdu nechtělo.

Zásuvky jsou schované pod deskou, která je zatím v igelitu. Její natření jsem si nechal na prázdniny.

Jak jsem pár dní koukal na nezamalovaný zelený pruh na místě kde byla lišta, tak jsem si říkal, že to nevypadá zas tak špatně. Po zamalování bílou jsem tedy zelený proužek přimaloval, i když o kousek kratší a užší. Koukám, že jsem zapomenul zastrčit kabel vedoucí do zářivky nad varnou konvicí 🙂

Ještě to bude chtít zestetičnit záda skříněk pod deskou a zkusit vymyslet něco pro místo, odkud jsem odvezl kamna. No a taky podstavec pod přidanou skříňkou není úplně optimální. Celkově ale spokojenost