Původní stav. Umělá prkna slouží dobře, takže jsem se zaměřil jen na hliněnou část. Neohraničený záhon je praktický pro zarývání, ale to je asi tak všechno, takže mu přibude ohrádka z plných WPC prken v barvě palisandru, která byla právě v akci.

U záhonku nejblíže k rakytníku jedno prkno zapouštím celé do země, aby to kořeny této rozpínavé rostliny měly alespoň o trochu těžší.

Cestičky chci vysypávat pilinama, a proto je musím nejdříve vyhloubit. Prvních pár koleček takto získané hlíny jde na srovnání svahu za stodolou.

Další hlínu pak už vracím na záhony. Před pilinama ještě pokládám jednu vrstvu netkané textilie proti prorůstání plevelu.

Následuje zavážení pilanama. Kolečka jsem ani nepočítal, ale ve stodole zbylo jen tak na pár kotlíků. Tipl bych, že jsem spotřeboval plusminus dva krychlový metry. Když jsme u té spotřeby, tak prken jsem použil 19kousků po dvou metrech.

Hotovo. Krom pilin přibyl i fóliovníček pro papriky, za ten já ale nemůžu 🙂

Před a po při pohledu k sadu. Z počátku se po pilinách chodilo hodně měkce, postupně se mi ale zdálo, že kompaktní.

Před a po směrem k baráku.

Poslední před a po se všema “novýma” záhonama.

Za měsíc už byly záhony osázeny.

V noci už sice nemrzlo, ale zase se připlazili slimáci. Piliny je možná trochu zpomalí, mamka to ale každopádně jistí granulema 🙂