Opět přes Londýn na jih
V pátek jsme opět razili na jih Londýna, událostí tentokrát byly padesátiny pastorovy ženy. Ta se konala opět v kostele, i když tento byl kousek vedle. Cesta tam byla tentokráte bezproblémová i když zadání adresy do navigace zabralo půl hodiny. Nakonec jsme stejně podle ní jeli jen poslední dvě míle.
Kostel byl pěkný se sedačkama jak z divadla. Pobyli jsme tam neco přes hodinu. Snad půlku té hodiny zabralo vtipné vyprávění oslavenkyně o tom jak se narodila, vdala a měla děti. Hned ze začátku mne pobavilo, že byla mámino třetí a tátovo páté nebo šesté dítě. Pak vyprávěla, že byla tak velké mimino (původně mysleli že to bude kluk), že doktoři tvrdili, že nebude nikdy chodit. Naštěstí přišel první zázrak v jejím životě a ona kvůli nemoci zhubla a tím pádem mohla chodit. Třetí zázrak byl, že přestála před osmi lety mrtvici (viditelně bez úhony). Ještě byl jeden (možná dva) zázraky před a sice narození dvojčatovejch holek, tady zase doktoři tvrdili, že to bude monstrum, nechytil jsem proč, ale asi mysleli, že to bude jen jedno dítě. Další možnej byl, že se seznámila se svým manželem, o něm, před tím než od něj dostala dopis vůbec nevěděla.
Hodně se zpívalo, video je ze začátku kdy jsme přijeli, oslavenkyně je v bílém, zvukový záznam pak po proslovu. Zvuk je zachycen celkem věrně, škoda toho ozvučení.
Cesta zpátky byla celkem děs, kvůli půlnoční zácpě v centru Londýna trvala o tři čtvrtě hodiny déle než cesta tam. Jak jsme tam tak stáli tak jsem zkusil kameru ve foťáku v noci. Mrakodrap vlevo je HaronTower, vzadu je vidět Gherkin (Okurka) a za autobusem je St Ethelburgas Bishopsgate o němž je první zmínka roku 1250. Ta ranná gotika je tam jak pěst na voko, na videu bohužel právě kvůli tomu autobusu neni vidět. Kvalita bohužel mizerná.