Po neshodě v běchovické práci jsem se rozhodl dát výpověď a podívat se zase Kanál. Nešlo to nějak super rychle, první kontakt byl už koncem července a na úvodní školení jsem se dostal až v říjnu.

Že to trvalo dva měsíce nebyl vůbec problém, protože taková byla i má zákonná výpovědní lhůta. Víceméně jistý, že to dopadne jsem si byl už koncem srpna kdy jsem měl za sebou po telefonickém (10min) i první fyzický pohovor a to ve Frýdku-Místku. Pohovor vedla holka co jako PA pro Active dřív pracovala a teď na zkrácenej úvazek zajišťuje papírování v ČR. Povídalo se s ní pěkně, něco jsem se i dozvěděl a hodinka utekla jako voda. Při kupování jízdenky jsem si myslel, že hodina bude s rezervou, ale končíme trochu ve spěchu a já na autobus běžím. Na pohovor jsem také běžel, protože jsem se ve Frýdku trochu stratil a to jsem měl taky slušnou rezervu, pravda taky je, že ta restaurace kde pohovor byl nebyla z ulice na první pohled vidět a to udělalo taky svý.

Souběžně jsem posílal životopis do HelpingHands na v podstatě tu samou práci, kde jsem také prošel telefonickým pohovorem, ale osobní by byl až v Anglii při úvodním školení, což rozhodlo proč jsem si vybral Active. Přece jenom je lepší jet na pohovor do Frýdku než do Anglie. Nechávám si je nicméně jako rezervu…

Úvodní školení se koná každý týden a já si vybral druhý v říjnu. Pár hodin před odjezdem si kupuju levnou autobusovou jízdenku do Londýna za 990,- od SA. Doma uklízím nakupený nepořádek a zbytečnosti. Stíhám to jen tak tak a na Florenci jsem deset minut před odjezdem (17:30). Nemám pláštěnku a dobitej kredit, jinak asi všechno v pořádku. Na to jak jsem balení nechal úplně na poslední chvíli to je celkem úspěch.

Cesta je celkem děs, v autobuse je strašný vedro, myslel jsem si že je něco rozbitýho,  kolem půlnoci se upozorňuje stewardka a o trošku se to zlepšuje takže se to dá jakžtak snést. Děláme hodně přestávek, k ránu se dozvídáme že je to kvůli uzavřenýmu tunelu, kvůli tomu nabíráme 90min spoždění a do Londýna přijíždíme o půl dvanácté.

Přesunuji se podél Westminstru a Temže až na nádraží CharingCross, kde si za 10 liber kupuji jízdenku do Sevenoaks. Vlak je rychlý a poloprázdný, za pů hodinky jsem na místě, ubytování nalézám snadno. Spí se na palandách, já jsem na pokoji s jedním Polákem, kterej pro Active prý už dělá asi tři roky, tady bude jen do úterý pak letí domů. Ve vedlejším pokoji jsou palandy dvě a v průběhu dne se úplně zaplní. Mám děsnou matraci, kterou si ve středu měním za jinou.

Celkem je nás tu 16, pět kluků zbytek holky, které jsou na dvou různých adresách ve městě. Národnostně to je celkem pestrý, Argentinec (se španělsým pasem), Španěl, Maďar (žijíci v Srbsku anebo naopak), Slovinec, Češka z Brna, Maďarka, Polka, dvě černošky z Německa resp. Holandska a zbytek jsou Angličanky. V učebně trávíme celý den (9-cca18h) krom přestávek. Jsme zahlcováni papíry a informacemi. Instruktorky jsou milé a příjemné a tak se to dá v uvolněné atmosféře vydržet. V průběhu dne jsou vždy dva tři testíky, kterým se má ale říkat kvízy, aby nás to nějak neznervózňovalo. Já jsem se nejvíc obával řidičské zkoušky, ale instruktor byl ostřílenej pohodovej mazák, kterej celou dobu vykládal o domech, bytech, dopravě a historii. V autě jsem byl dohromady s Češkou a Maďarkou, každej jsme měli 3x20min a krásně to uteklo, prošli jsme všichni. Jak jízdama tak celým kurzem, jenom Španěl to v půlce vzdal, že je to prý na něj moc zodpovědnosti za málo peněz. V průběhu kurzu byla řada praktických zkoušek, nejvíc se mi líbila u první pomoci hromadná nehoda, kde byla skupinka adeptů zavřena za dveřmi a pak vypuštěna nevěda o co jde do místnosti kde další skupinka simulovala nějaké úrazy. Musím uznat, že to byl dost přínosnej kurz.